Rčení o tom, že štěstí si nelze koupit za peníze, si vyžádá mírnou korekci. Lidem opravdu bohatství samo o sobě nemůže zajistit spokojenost, důležité je to, jak s ním naloží.
Bohatí vycházejí z mnoha průzkumů jako o něco pozitivněji naladění než lidé s omezenými prostředky. Ovšem závislost mezi výší majetku nebo příjmu a štěstím je velmi slabá. Ekonomové dlouho zkoumají, proč tomu tak je. Kromě tradičního ekonomického argumentu operujícího s klesajícím mezním užitkem se nabízí i druhá odpověď: klíč je v tom, jak lidé peníze „navíc“ utrácejí.
Tuto hypotézu ověřoval tým vedený psycholožkou Elizabeth Dunnovou z univerzity ve Vancouveru. Vědci zkoumali názory 109 univerzitních studentů. Odpovědi na první otázku, zda se cítí lépe, když mají v kapse dvacet, nebo pět dolarů, nikoho nepřekvapí. Dvacet dolarů zvedne náladu víc než pouhá pětidolarovka. To je v souladu se axiomem standardní ekonomie vyjádřitelným ve zkratce jako „více je vždy lépe“.
V další fázi pokusu dostali studenti obálku s dvaceti či pěti dolary spolu s instrukcí, jak s penězi naložit. Ti, kteří si peníze směli ponechat a zaplatili s nimi účty či si něco dopřáli, se překvapivě cítili méně šťastní než ti, kteří peníze dali na charitu nebo za ně někomu koupili dárek.
Výzkumy z reálného života závěry potvrzují. Psychologové zjišťovali, jaké uspokojení lidem přinášejí mimořádné odměny. „Vyslýchali“ šestnáct zaměstnanců jedné bostonské firmy, kteří dostali prémie ve výši tři tisíce až osm tisíc dolarů (zhruba 50 až 130 tisíc korun).
Průzkum probíhal i na větším vzorku populace. Vědci oslovili 632 osob z různých oblastí Spojených států, přičemž je zajímala výše příjmů a to, jak své peníze utrácejí a jaké uspokojení jim to přináší.
Podle výsledků studie publikované v posledním čísle časopisu Science nebyl rozdíl ve spokojenosti způsoben výší částky, kterou respondenti utratili. Zhruba deset procent příjmů lidé v průměru vydávají na charitu a za dárky. A tady už se rozdíl vystopovat dal. Pocit štěstí souvisel s tím, kolik peněz zkoumaná osoba vydala pro druhé.
„Nemluvíme o milionech, které dívá na charitu Bill Gates. Řeč je o poměrně malých částkách,“ říká Elizabeth Dunnová. Smutnou ironií je podle ní fakt, že lidé, kteří peníze berou jako způsob, jak dosáhnout štěstí, se jich nejméně ochotně vzdávají.
Každého asi napadne, že může existovat rozdíl mezi tím, co lidé o sobě říkají, a tím, jak se skutečně cítí. Ale výsledky výzkumu bychom si měli pamatovat. Třeba nám zlepší náladu při příštím předvánočním nákupu. Může nás uklidnit, že i agresivní reklama, která útočí na city, jen vyhovuje naší nátuře a umožňuje nám cítit se dobře.
