Výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, kombinoval terénní studii a experiment. Vědci zjistili, že během osmi dnů, kdy trhy kolísaly více než obvykle, se u skupiny obchodníků v londýnské finanční čtvrti City zvýšila úroveň stresového hormonu kortizolu průměrně o 68 procent.
S tímto zjištěním přišli do nemocnice v Cambridge, kde pomocí tablet hydrokortisonu zvýšili úroveň kortizolu u dobrovolníků, a to také o 68 procent v rozmezí osmi dnů. Účastníci průzkumu pak hráli hru, ve které šlo o přijímání rizika. Chuť riskovat se u nich ale snížila, a to v jednom měření až o 44 procent.
'Odezva na stres zhoršuje tržní nestabilitu a prodlužuje krize'
Podle Coatese mají závěry význam pro finanční svět. Stres, který není zjistitelný klinickými testy, ovlivňuje přijímání rizika způsobem, který konvenční měření nedokáže zachytit, citoval ze studie list Financial Times. Studie také zpochybňuje předpoklad, zakořeněný prý v ekonomice, že míra upřednostňování rizika se nemění. "Tato domněnka... je základem skoro každého ekonomického modelu, a jak se ukazuje, každého ukazatele nálady na trzích," sdělil Coates.
ČTĚTE TAKÉ |
Jednotlivci a společnosti totiž mají sklon během krizí "zamrznout", právě když trhy nabízí nejlákavější příležitosti. Zvýšená úroveň stresových hormonů tak prý přispívá k rozšířené nechuti riskovat. "Odezva na stres může tudíž zhoršit tržní nestabilitu a prodloužit krize," míní vědec.
Podle závěrů zvláštní komise amerického Kongresu, zveřejněných v lednu 2011, to bylo mimo jiné i bezhlavé riskování na Wall Street, které přispělo k finanční krizi z roku 2008 ve Spojených státech. Jako jeden z faktorů přispívajících k finanční krizi vnímají nadměrné riskování bank i některé státy a regulátoři v Evropě. Ekonomiky mnoha evropských zemí se z dopadů úvěrové krize teprve začínají vzpamatovávat.
