Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Strmý pád "pána klonů"

Věda

  11:24
PRAHA - Největšími úspěchy v práci s kmenovými buňkami se chlubí Jižní Korea. Po vleklém skandálu však včera rezignoval mozek týmu, jihokorejský vědec Woo Suk Hwang.

Jihokorejský vědec Woo Suk Hwang foto: AFP

Po dvou týdnech se vyřešila tíživá situace kolem světového „průkopníka klonování“, jak ho nazývají média, jihokorejského profesora Woo Suk Hwanga. Do nemilosti sdělovacích prostředků ho dostal skandál kolem původu lidských vajíček používaných při experimentech v jeho laboratoři.

Profesor Hwang odešel ze všech státních a veřejných institucí, které vedl nebo se na jejich vedení podílel. Dále se hodlá věnovat pouze práci na univerzitě. Na včerejší tiskové konferenci, kde rozhodnutí oznámil, to označil za „pokání“.

Nedávno byl Hwang přitom ještě jihokorejským národním hrdinou. A nebylo také divu.

Soulská národní univerzita se díky práci jeho týmu stala Mekkou vědců, kteří se zabývají tvorbou lidských embryonálních kmenových buněk, jejichž výzkum slibuje naději na léčbu řady onemocnění.

Soulský tým byl v mnoha ohledech nejdále na světě: v loňském roce jako první vytvořil lidské kmenové buňky z embryí vzniklých tzv. terapeutickým klonováním. Letos dosáhl v tomto postupu úspěšnosti, jakou vědci očekávali za několik desetiletí.

Výsledky korejského týmu přilákaly ke spolupráci vědce z celého světa. Spolupracovníkem jihokorejského týmu se tak stal i americký embryolog Gerald Schatten z University of Pittsburgh.

Právě on odstartoval pád svého kolegy, když 12. listopadu zveřejnil prohlášení: „Včera jsem se dozvěděl, že jsme mohli být nepravdivě informováni o tom, jak byla získávána lidská vajíčka. Proto jsem s laboratoří profesora Hwanga ukončil spolupráci.“ Detaily nebyly známy, ale Schattenovo prohlášení oživilo podezření z loňského roku. Tehdy redaktoři časopisu Nature obvinili Hwanga z toho, že získal vajíčka od dvou členek svého týmu. Ve vzduchu zákonitě visela otázka, nakolik bylo jejich dárcovství „dobrovolně povinné“.

To je závažná etická i odborná otázka. Zdroj vajíček totiž ovlivňuje kvalitu. Hwangovi poskytuje výhodu nad „konkurencí“ i fakt, že využíval vajíčka darovaná zdravými dobrovolnicemi, které se mu přihlásily na inzerát.

Většina světových laboratoří používá vajíčka, která darovaly pacientky klinik pro léčbu neplodnosti. Jde o vajíčka vzniklá „navíc“ při procedurách na této klinice.

Dárkyněmi jsou v drtivé většině ženy, které mají problémy s otěhotněním. Proto hrozí, že jejich vajíčka nejsou ve všech směrech plnohodnotná. To se samozřejmě promítne i do výsledků pokusů.

Zmatení kolem vajec
Hwang tehdy tvrdil, že ani jedna spolupracovnice vajíčka nedarovala. Situace byla velmi nejasná i kvůli prohlášení jedné ze dvou podezřelých dárkyň. Ta sama přiznala, že vajíčka darovala, pak své přiznání zase odvolala.

Schattenovo tvrzení však znovu obrátilo pozornost k tomuto nevyjasněnému případu. Přestože univerzitní komise prošetřující obvinění Nature došla k závěru, že Hwang neporušil ani zákony, ani závazná etická pravidla.

Trpký rozchod
Smutný osud „padlé modly“ na vlastní kůži poznal jihokorejský profesor Woo Suk Hwang, který se ze dne na den stal z vědecké celebrity zatracovaným „šíleným vědátorem“ z brakových filmů: byl obviněn z porušování etických norem a po nátlaku médií odešel ze všech veřejných funkcí.

Skandál vypuknul ve chvíli, kdy jeden ze spolupracovníků Hwanga Američan Gerald Schatten oznámil, že z Hwangova týmu odchází, protože má pochybnosti o tom, jak si tým obstarával vajíčka k pokusům.

V posledních týdnech se Hwang dostal do palby novinářů a nepomohlo ani to, že se za něj postavilo jihokorejské ministerstvo zdravotnictví. Situaci vzniklou Schattenovým odchodem označilo za kulturní nedorozumění a poukázalo na odlišnosti v etických standardech západní a korejské společnosti.

Podle informací ministerstva a Hwangova včerejšího prohlášení nabídly obě studentky svá vajíčka k pokusům dobrovolně, Hwang ovšem jejich nabídku odmítl. Ženy svá vajíčka nakonec darovaly. Bez Hwangova vědomí, pod cizím jménem a jako jiné dárkyně za peníze. To ale v té době nebylo v rozporu se zákonem. Úprava zakazující obchod s lidskými vajíčky vstoupila v platnost na začátku roku 2005.

Největší Hwangovou vinou je tedy patrně lež, ne nátlak na podřízené: o jejich danajském daru se dozvěděl v době, kdy vyšel článek v Nature. Přesto redaktorům lhal. Vedla ho k tomu prý žádost obou žen, aby chránil jejich soukromí.

Kromě Hwanga patrně celý případ poškodí především výzkum embryonálních buněk. Ten je jakýmsi prubířským kamenem názoru společnosti na vědu, která se v této oblasti nejcitlivěji dotýká biologické stránky lidskosti.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!