Američtí vědci zkoumali 15 let jalovce a borovice jedlé vystavené vysoké míře umělého hluku ve státě Nové Mexiko. U borovic v hlučných zónách konstatovali 75procentní pokles počtu semenáčků oproti klidnějším místům.
Toxiny produkované australskými bodavými stromy jsou podobné jedu pavouků a štírů, tvrdí vědci |
Posléze se zaměřili na oblasti, kde hlukové znečištění přestalo být problémem, aby zjistili, jaká je reakce stromů. Vycházeli přitom z hypotézy, že populace stromů se rychle obnoví, jakmile se do ztichlé zóny vrátí sojky, které trousily v oblasti semínka. Hypotéza se však nepotvrdila a badatelé naopak pozorovali dlouhodobý úbytek semenáčků, protože ptáci se na místo nevraceli.
„Hlukové znečištění způsobené člověkem proniká do struktur lesních ekosystémů,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie a biolog z Kalifornské polytechnické státní univerzity Clinton Francis. „Konstatovali jsme, že odstranění hluku nemusí nutně znamenat obnovení ekologických funkcí,“ upozornil.
Stromy sází po celé republice. S lidmi tento zážitek dělá doslova divy, říká šéfka Home for Trees |
Další spoluautorka studie Jennifer Phillipsová vysvětlila, že zvířata jako sojky západní jsou na hluk citlivá a mohou se naučit hlučným oblastem vyhýbat. „Může trvat, než živočichové znovu objeví tyto dříve hlučné oblasti, a nevíme, jak dlouho,“ zdůraznila. Podle Phillipsové by se měl škodlivý vliv hluku brát v potaz při vyhodnocování dopadů urbanizace na přírodu.
„Opravdu si myslím, že hlukové znečištění i další typy znečištění působících na smysly, jako například světelné, se neberou dostatečně v potaz,“ uvedla Phillipsová. Hlukové znečištění způsobené lidskou aktivitou od poloviny minulého století výrazně narostlo, připomněla agentura AFP.
