Velká píle a invence vynesla Svobodovi cenu v soutěži České hlavičky pro středoškolské výzkumníky, ale také přízeň maturitní komise, která projekt ocenila nejlepší známkou. Přístroj je bezpečný a funkční, trochu pokulhává jen design, řekl Svoboda novinářům.
Nezvyklý koníček začal Svobodu zaměstnávat ve třetím ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně, když vyslechl učitelův výklad o zobrazovacích systémech v lékařství. "Nadchlo mě to. Chtěl jsem se podívat na rentgenové snímky věcí, které mám doma a které se nedají rozmontovat. Tak jsem se rozhodl, že rentgen sám sestrojím," řekl Svoboda.
Kamarád ze školy pro budoucí automechaniky Svobodovi odborně svařil konstrukci. Na elektrotechnické průmyslové škole vyléval přístroj olovem. Ostatní práci udělal doma. "Spoustu dodělávek jsem musel dělat doma na parketách, což se rodičům moc nelíbilo, ale smířili se s tím," konstatoval student.
Pomoc v rozvojových zemích
Přístroj nejprve fungoval jen jako rentgen. Po další snaze jej ale Svoboda rozšířil také na výpočetní tomograf, který je schopný provádět řezy různými tělesy.
Základem projektu je přitom starý vyřazený zářič, který by jinak čekala likvidace. Podle Svobody by podobné zářiče mohly najít využití v rozvojových zemích, kde si nové drahé přístroje nemohou dovolit. "Je to spíše do oblasti průmyslu, ale dá se to upravit, dá se z toho vyrobit i rentgen použitelný v lékařství, v laboratořích," věří student.
Unikátní vlastností Svobodova přístroje je to, že plní funkci výpočetního tomografu, ale přitom je mobilní. "Právem si zasloužil obdiv poroty i odborníků, podle nichž úroveň jeho práce převýšila i četné práce diplomové," stojí ve výsledkové listině soutěže České hlavičky.
Po maturitě začal Svoboda studovat na brněnském Vysokém učení technickém. Vybral si biomedicínskou techniku a bioinformatiku. Po studiích se chce dále věnovat výrobě rentgenové techniky.
