Úterý 25. ledna 2022, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Lepší vzdělávání zvedne HDP na šestinásobek, tvrdí studie

Věda

  6:49
PRAHA - Pokud by se zlepšil vzdělávací systém, hrubý domácí produkt by během příštích 80 let vzrostl na šestinásobek proti roku 2012. Životní úroveň by se tak zvedla o více než polovinu. Tvrdí to zveřejněná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).
Hodina matematiky (ilustrační foto)

Hodina matematiky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

  • Testy PISA připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která sdružuje 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa.

Ekonomové Daniel Münich a Tomáš Protivínský v ní vycházeli z výsledků mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA v oblasti přírodovědné a matematické gramotnosti.

Největší ekonomický přínos by podle autorů měly školské reformy a s nimi související zlepšení znalostí žáků, jaké se v posledních deseti letech uskutečnily v Polsku. Malí Poláci se díky zkvalitnění vzdělávacího systému v šetření PISA 2012 výrazně zlepšili.

Studenti (ilustrační foto)

"Například scénář ´polská reforma´ reprezentuje přínosy, které lze srovnat s navýšením HDP České republiky o 804 miliard korun v každém roce uvažovaného období 2015-2095," uvádí studie.

Malý zájem o školství

To by znamenalo dvojnásobek současných ročních výdajů na důchody a šestinásobek ročních výdajů na školství. Výrazné zlepšení ekonomických ukazatelů by prý ale nastalo i v případě, že by se průměrné znalosti českých žáků posunuly alespoň na úroveň Prahy, která dopadla nejlépe z českých krajů.

  • V šetření PISA 2012 se čeští žáci proti roku 2009 mírně zlepšili.
  • Přesto jsou jejich výsledky ve srovnání s ostatními 64 státy zapojenými do testování spíš průměrné.
  • Nadprůměrného výsledku dosáhli čeští patnáctiletí žáci jen v přírodovědné gramotnosti.

"Ukazujeme co je ekonomicky v sázce při oddalovaní žádoucích změn vzdělávacího systému," dodali autoři. Brzdou pokroku v Česku prý není nedostatek reformních plánů, ale malý zájem veřejnosti a politiků o tuto problematiku. Chybí také všeobecná shoda na tom, jaké změny by se měly udělat. Mohou se týkat třeba kvality učitelů, velikosti škol a tříd, zaměření školních osnov nebo vybavenosti škol.

Studie zároveň upozorňuje, že dopady vzdělávacích reforem na HDP a životní úroveň se projeví až v dlouhém časovém horizontu. Zhruba deset let totiž trvá zavedení reforem, které se pak nejvíc projeví na dětech nastupujících do školy. Další roky trvá, než tyto děti vstoupí na pracovní trh. Proto se také ve studii pracuje s dopadem v příštích 80 letech.

Autoři upozornili, že vyčíslili jen ekonomické přínosy lepšího vzdělávání. Další plusy související se vzdělanější populací souvisejí s lepším zdravím, životním prostředím a nižší kriminalitou.

Autoři: ,

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!