Vyplývá to ze závěrů takzvané "ELLI" studie o úrovni celoživotního vzdělávání v jednotlivých evropských zemích (European Lifelong Learning Index) aktuálně zveřejněné Bertelsmannovou nadací.
Na rozdíl od jiných podobných studií nadace neposuzovala jen úroveň klasického školského systému, ale zabývala se také podmínkami, jaké mají lidé k tomu, aby si doplňovali své znalosti a kvalifikaci během aktivního života. Minimálně v jednom ohledu jsou přitom výsledky Česka velmi lichotivé.
První z postkomunistických zemí
Češi údajně nejsou líní a v porovnání s ostatními národy EU vykazují vysoce nadprůměrnou snahu vzdělávat se ve svém oboru i po nástupu do zaměstnání. V kategorii "učit se v práci" Česko obsadilo osmou příčku mezi všemi zeměmi evropské sedmadvacítky hned za skandinávskými státy, Nizozemskem a Lucemburskem.
Česko jako lídrCelkově skončila Česká republika v hodnocení kvality a dostupnosti celoživotního vzdělávání ze 27 hodnocených států čtrnáctá, což je nejlepší umístění ze všech postkomunistických států. |
"Hodnocení zahrnuje mimo jiné účast zaměstnanců na nejrůznějších vzdělávacích kurzech, dodělávání maturity či vysoké školy během zaměstnání, snahu získávat nové informace o své práci třeba prostřednictvím internetu ," píše se ve studii Bertelsmannovy nadace.
V ostatních kategoriích spíše podprůměr
Studie ale hodnotí také úroveň státního systému rekvalifikačních kurzů nebo možnosti studentů absolvovat už ve škole odborný kurz přímo v praxi a oboru, kterému by se chtěli v budoucnu věnovat.
V jiných oblastech celoživotního vzdělávání už ale Česko naopak za jinými evropskými zeměmi pokulhává.
Nejhorší známku dostali Češi v kategorii úrovně klasického školského systému, zahrnujícího jak výsledky studentů v mezinárodních testech, tak například podíl dětí navštěvujících před nástupem do školy mateřské školky nebo výdaje na školství. Tam se Česká republika krčí až pátá od konce.
Pod evropský průměr se dostalo Česko i v kategorii "učit se žít společně" hodnotící snahu obyvatel zapojit se do práce různých charitativních organizací, politických stran nebo společenských institucí.
Těsně podprůměrné jsou výsledky Česka i v oblasti takzvaného osobnostního vzdělávání. V této kategorii, hodnotící, jak se lidé celý život sami vzdělávají například v oblasti kultury, ochrany vlastního zdraví, nakolik se věnují sportu či návštěvě muzeí a galerií, obsadili Češi sedmnáctou příčku.
Česko jako nejúspěšnější transformační stát
Zástupci ministerstva školství se k výsledkům studie nechtěli včera vyjadřovat, dokud se detailně neseznámí s podrobnostmi tohoto celoevropského výzkumu.
"Jedná se o zcela nový přístup, jehož metodologii neznám. Zdá se, že jde o jejich první zprávu tohoto druhu, musím jí nejprve porozumět a teprve potom budu schopen interpretovat výsledky," řekl LN šéf poradců ministra školství Jan Koucký.
Německá Bertelsmannova nadace provádí celou řadu celoevropských průzkumů a studií, před dvěma lety například v jednom svém hodnocení označila Českou republiku za neúspěšnější transformační stát světa.
