Úterý 31. ledna 2023, svátek má Marika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svědectví všího cirkusu

Věda

  10:24
PRAHA - Lidé mají mezi ostatními primáty tu pochybnou čest, že přímo na svém těle hostí hned dva druhy vší: veš dětskou (také vlasovou) a veš muňku. Kromě nich ještě k naší parazitické výbavě patří veš šatní, která si nás drží tak trochu od těla a tráví většinu života přichycena na oděvu.

Veš muňka foto: Reprofoto

Veš dětská a muňka se naproti tomu celý život drží našeho ochlupení: jen se liší biotopem. Dětská veš se drží porostu na naší hlavě, muňka intimních partií.  Jak jsme k tak různorodému zvěřinci přišli, zjišťoval genetik Davida Reed z Floridské univerzity v Gainesville s kolegy, který porovnával genom jednotlivých druhů lidských vší s příbuznými parazity, již žijí na skupině zvířat nám nejbližších: primátech.

 Jeho výzkum vycházel z obecně platného faktu, že parazit se vyvíjí zároveň s hostitelem a často bez něj nemůže přežít. Například veš je pokládána za snadno přenosného parazita, ale bez hostitele nepřižije déle než 24 hodin. A na zvířatech už žít neumí. Z porovnání rozdílů vyplynulo, že každá část zvěřince na našem těle pochází od jiného příbuzného mezi primáty.
 Překvapení je to hlavně v případě vši muňky – intimního společníka, kterého jsme „získali“ od goril. A to relativně „nedávno“: k rozdělení gorilích a lidských vší došlo před 3.5 miliony let. Gorily a lidé se však na vývojové cestě rozešli před více než sedmi miliony let, uvádí Reed v časopise BMC Biology.

 Jak bylo řečeno, vši se těžko přenáší mezi druhy, protože nevydrží dlouho bez hostitele. „Studie tedy vzbuzuje zajímavé otázky. Co gorily a naši předkové dělali v tak těsné blízkosti?“ uvažoval v časopise Science taxonom z Muzea přírodní historie v Londýně Vincent Smith.
 Reed se domnívá, že 24 hodin, které vši přežijí bez hostitele, stačí k tomu, aby se na lidi dostaly „nezajímavým“ způsobem. Pro časopis New Scientist řekl, že se tak mohlo stát, když se naši předkové živili mršinami goril nebo přespávali v jejich opuštěných hnízdech.
 Zbytek našeho všího cirkusu pochází od šimpanzů. Vlasové vši a šimpanzí vši se oddělily přibližně ve stejné době jako evoluční cesty hominidů (předků člověka) a šimpanzů před šesti miliony let.

 Poslední ze vší na našem těle, vši šatní, jsou velmi blízké příbuzné vší vlasových. V laboratorních podmínkách se dokonce oba druhy kříží (v přirozených ne). Genetici také dříve zjistili, že veš šatní se vyvinula ze vši dětské (vlasové) teprve před zhruba 70 tisíci lety. V době, kdy se lidé vydali do chladnějších krajů a začali se oblékat. Jejich vývoj je vlastně nejstarším dokladem lidské záliby v oblékání, asi o 30 tisíc let starším než důkazy hmatatelné.

 Samotný výzkum spočívá v tom, že vědci porovnají genomy různých druhů vší. Stejně jako u jiných druhů ten z organismů, který má ve svém genomu více odlišností, je starší. A také pouze ze staršího druhu se mohl vyvinout druh mladší.

Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa
Stop klasickým těstovinám. Vyzkoušejte zdravější špagety Melissa

Chcete si během pár minut připravit zdravý a chutný oběd nebo večeři? Máme pro vás řešení. Zapojte se do testování a připravte si špagety Melissa,...

Mohlo by vás zajímat