Intenzivní osvětlení má velký význam, protože udržuje náš časový systém tak, aby bylo jasně odděleno, co se má dít ve dne a co v noci,“ říká profesorka Helena Illnerová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. „Je proto důležité u nemocných a starších lidí, kteří mají spánek fragmentovaný, ve dne pospávají a v noci jsou neklidní,“ vysvětluje Illnerová.
Pokud má někdo biologický časový systém zeslabený, zvyšuje se například riziko pro nádorová a metabolická onemocnění, obezitu nebo cukrovku 2. typu, ale i psychické poruchy.
PŘEČTĚTE SI: |
Vedle intenzity hraje roli také vlnová délka neboli barva světla. Speciální světločivé buňky v sítnici, které se podílejí na synchronizaci našich biologických hodin v mozku, jsou nejcitlivější na modré světlo. Toto světlo také tlumí produkci hormonu spánku - melatoninu. Proto odborníci doporučují bílé či namodralé osvětlení pro práci nebo učení, stejně jako pro „nastartování“ organismu po probuzení. Večer ale může toto světlo naše biologické hodiny narušit a prodloužit interval, než se nám podaří usnout.
Východ slunce u postele
Výzkumníci proto hledají možnosti, jak situaci pacientů zlepšit. Na kardiologickém oddělení lékařského centra Univerzity v Maastrichtu proběhla vloni klinická studie testující světelné zařízení, které simuluje přirozené denní světlo - ráno se rozsvěcí postupně a z červeného odstínu se přes oranžovou zbarví doběla, k večeru jeho intenzita opět slábne a přicházejí teplejší barvy napodobující západ slunce. Pacienti si navíc mohli barvu světla upravit podle nálady. Studie trvala devět měsíců a zúčastnilo se jí 200 osob. U pacientů v pokojích s tímto osvětlením se statisticky významně prodloužila doba spánku a naopak se zkrátila doba potřebná k usnutí.
Výzkumy ukazují, že pacientům v nemocničních pokojích, do kterých přes den svítí víc slunce, se daří lépe.
„U pacientů v pokojích s tímto osvětlením se statisticky významně prodloužila doba spánku a naopak se zkrátila doba potřebná k usnutí,“ uvedla a setkání s novináři v nizozemském Eindhovenu Caroline Keulemansová ze společnosti Philips, která osvětlení vyvinula. Nyní ho začíná nabízet nemocnicím v Nizozemsku, Velké Británii, Německu, Francii a ve Španělsku.
„Zatím jsou k dispozici jen data z poměrně malé pilotní studie. Abych se k takovému systému mohl seriózně vyjádřit, musela by nejprve proběhnout velká celosvětová studie řádově s tisícem pacientů,“ zdrženlivě komentuje kardiolog docent Miloš Táborský z Fakultní nemocnice v Olomouci. Zároveň upozorňuje, že v době, kdy české nemocnice bojují o ekonomické přežití a snaží se zajistit pacientům alespoň základní léčbu na slušné úrovni, je instalace podobných zařízení nemyslitelná. Spíše by se mohla uplatnit v soukromých zařízeních.
Modrá proti žluté
Místem, kde se určitý druh speciálního osvětlení už dlouho využívá, jsou porodnice. Víc než polovina všech narozených dětí, a dokonce až 90 procent nedonošených dětí trpí různým stupněm novorozenecké žloutenky. Už dlouho se používá takzvaná fototerapie neboli léčba světlem, především modré barvy. „Principem léčby je, že světlo této vlnové délky rozkládá bilirubin v kůži na další degradační produkty, a tím se ve zvýšené míře vylučuje z těla. Tím dochází k poklesu jeho hladiny v krvi,“ vysvětluje lékařka Marcela Černá z Ústavu pro péči o matku a dítě.
Klasickou metodou je použití modrého světla, kdy dítě leží nahé v inkubátoru, aby světlo dopadalo na co největší plochu těla. Kromě toho se musí jeho oči chránit speciálními brýlemi před poškozením sítnice. Existují i další zařízení jako podušky s optickými vlákny, které na dítě svítí zespodu.
ČTĚTE VÍCE: |
„U novorozenecké žloutenky je třeba vždy pátrat po její příčině a dle toho se také volí způsob léčby a druh modrého světla,“ říká Marcela Černá. Nyní Philips pracuje na vývoji speciální zavinovačky, do níž jsou zabudovány modré LED diody. Tím se zvýší plocha kůže, která je vystavena světlu, a miminko je přitom zabalené. Další výhodou je to, že rodiče i ošetřovatelky mohou dítě chovat a krmit, aniž by se léčba světlem přerušila.
„Nejmodernější postupy fototerapie dnes používají optická vlákna. Jejich výhodou je malé nebezpečí přehřátí dítěte a možnost terapie na postýlce hned vedle matky, případně i v domácí péči. Popisovaný postup s LED jde ještě o krok dál, ale nejsem si jist, zda je to nutné,“ komentuje novinku docent Miloslav Franěk z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK.
Dále upozorňuje, že při fototerapii je třeba dodržet správnou vlnovou délku světla a energii záření dopadajícího na kůži. To druhé může být podle jeho slov v případě svítící zavinovačky problém.
Kromě toho podle něj fototerapie bývá spojena se zvýšením teploty a ztrátou vody pocením. „Při klasickém postupu se dá obojí sledovat a bez problémů korigovat. U popsaného produktu by byl monitoring obtížnější a vyžadoval by zvýšenou pozornost všech zúčastněných,“ říká docent Franěk.
Vývojáři ujišťují, že jejich vynález je z prodyšného a savého materiálu, takže se žádných potíží neobávají. Pokud jde o údržbu, elektrický okruh s LED žárovkami je uvnitř izolovaný, takže svítíčí zavinovačku údajně půjde normálně prát. A co za to? "Zatím jsme ve výzkumné fázi, takže vám neřeknu, kolik bude stát, ale nemyslím si, že léčba novorozenecké žloutenky tímto způsobem bude výrazně dražší než u jiných způsobů fototerapie," konstatuje vývojářka Marieke van Wichenová.
„S dobrými výsledky používáme podušky s optickými vlákny a umím si u nás představit i tuto zavinovačku. Nicméně každý přístroj, určený k léčbě novorozenecké žloutenky fototerapií, má své indikace,“ říká doktorka Marcela Černá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Teplo, světlo nebo placebo
Dalším možným využitím modrého světla v medicíně by se teoreticky mohla stát léčba bolesti - alespoň podle autorů bederního pásu vybaveného LED diodami. Existují podobné pásy s infračerveným, tedy tepelným zářením, které se svým efektem neliší od starých dobrých kočičích či králičích kožek nebo gumové lahve s horkou vodou. Teplo zlepšuje prokrvení a tím urychluje hojivé procesy. Jak je to s modrým světlem? „Modré světlo uvolňuje v těle molekuly oxidu dusíku, který roztahuje cévy a zlepšuje prokrvení svalů,“ popisuje vývojář Mark Groves. Vedle bederního pásu se uvažuje také o menších a pružnějších variantách na lokty nebo kolena.
Je ale otázka, do jaké míry a na jakém principu toto zařízení ve skutečnosti funguje. Podle docenta Šimona Vaculína z 3. lékařské fakulty UK, který se specializuje na výzkum bolesti, nemusí být souvislost mezi prokrvením a léčbou bolesti zcela jednoznačná, roli může hrát i autosugesce.
„Určitě je to vhodné na svalovou bolest, kterou pociťujeme den dva po svalové zátěži. Zlepšením prokrvení bezprostředně po svalovém výkonu urychlíme odeznění svalové bolesti a únavy. V jiných indikacích půjde spíše o tepelný účinek nebo bude převládat placebo efekt,“ předpokládá Šimon Vaculín. Kromě toho LED diody přece jen vydávají i mírné tepelné záření, byť je záměrně omezeno na 43 stupňů Celsia, aby nedošlo k poškození kůže - takže do jisté míry může fungovat stejně jako tepelné pásy proti bolesti.
