Čtvrtek 23. září 2021, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Také inteligence prochází žaludkem

Věda

  10:49
Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Podle Goméze-Pinilly začíná jídlo působit na náš mozek dřív, než polkneme první sousto. Vůně a vzhled pokrmu v nás vzbuzují emoce – kladné i záporné. Ty mají na fungování mozku výrazný vliv. Posilují, nebo naopak oslabují ukládání informací do paměti. S polknutím sousta se v našem mozku rozehraje spletité klubko dějů. Mnohé hormony, které jsme spojovali především se zpracováním živin, se dostávají krevním oběhem až do mozku a tam ovlivňují osvojování nových informací a dovedností.  Platí to například o inzulinu.

Nasycený mozek je líný
Na lidský mozek působí i kručící žaludek. Při hladovění vylučuje trávicí soustava hormon ghrelin. Také u tohoto hormonu byl prokázán pozitivní vliv na formování nových funkčních spojů mezi nervovými buňkami v mozku. Ghrelin má díky tomu vliv na ukládání informací do paměti a učení. Ostatně fakt, že po nasycení mozek leniví, je znám už dlouho.

Hormon leptin vylučovaný tukovými buňkami výrazně promlouvá do činnosti mozku v části zvané hipokampus, jež sehrává klíčovou roli při formování dlouhodobé paměti. Leptin proslul především schopností regulovat příjem potravy. Nadbytek hormonu z nadměrně „nakynuté“ tukové tkáně potlačuje chuť k jídlu a napomáhá k normalizaci tělesné hmotnosti.

V roli spojovacího článku mezi nervstvem z útrob a nejrůznějšími mozkovými centry vystupuje část mozku zvaná hypotalamus. Zásah do těchto vazeb má vážné dopady na trávení i na duševní stav člověka. Každý z vlastní zkušenosti ví, že stres provázejí nejrůznější zažívací potíže.

Nedostatečná aktivita nervstva řídícího funkce trávicího traktu může mít naopak podíl na vzniku duševních depresí. Tyto nervy komunikují před hypotalamus s mozkovým centrem zvaným amygdala, kde se rodí pocity strachu.

Důležité omega - 3 - mastné kyseliny
Fernando Goméz-Pinilla vyzdvihuje význam tzv. omega-3-mastných kyselin pro správné fungování lidského mozku. Jejich zásadní role má hluboké evoluční kořeny. Zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku.

V posledních letech se ale lidský jídelníček dramaticky mění a potravin s vysokým obsahem těchto mastných kyselin v něm ubývá. Goméz-Pinilla to dává do souvislosti s nárůstem výskytu některých duševních poruch a onemocnění, jako je dyslexie, deprese, maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie.

Americký fyziolog se přimlouvá za návrat k potravinám s vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin. Odvolává se na výsledky pokusů z Velké Británie, Austrálie nebo Indonésie, při kterých dostávaly děti nápoje obohacené o omega-3 mastné kyseliny. Děti si zlepšily školní prospěch a dosahovaly lepších výsledků při inteligenčních testech. Měly také méně problémů s chováním. Ale zdravý jídelníček nestačí Podle Fernanda Goméze Pinilly jsou neméně důležité například přiměřená fyzická aktivita a dostatek spánku.

Autor:

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Mohlo by vás zajímat