Objev vysvětluje záhadu Saturnova měsíce Japetu (Iapetu), měsíce dvou tváří: světlé a tmavé. Astronomové předpokládali, že znečištění povrchu musí být z vnějšího zdroje, ale ten se nikdy nepodařilo určit. Uspěli až Anne Verbiscerová a Michael Skrutskie z univerzity ve Virginii spolu s Douglasem Hamiltonem z univerzity v Marylandu.
Na snímcích infračerveného teleskopu Spitzer se jim podařilo identifikovat řídký prstenec složený z ledových a prachových částic. Ačkoli prach v prstenci je velmi chladný - minus 193 stupňů Celsia – jeho tepelné záření lze na chladném pozadí vesmíru přece jen zachytit.
Nový prstenec svými rozměry zdaleka překonává dosavadního rekordmana, Saturnův prstenec E. Leží ve vzdálenosti přibližně 6krát až 20krát větší, konkrétně asi 5,95 až 11,9 milionu kilometrů od Saturnu.
Zdrojem částic v prstenci jsou patrně srážky komet a jiných těles s vzdálenějšími měsíci Saturnu, jako je Fébé (Phoebe). Při srážkách vznikají částice, které pak objekty v oblasti prstence dále "obrušují" a tím se vytváří další materiál pro prstenec.
Prstenec přírůstky potřebuje, protože především větší úlomky postupně padají do gravitační pasti Saturnu. Právě ty jsou zdrojem znečištění na tváří Iapetu, patrného na připojené fotografii.
Na rozdíl od ostatních prstenců dráha "nováčka" nekopíruje rovník Saturnu, ale odklání se od něj o 27 stupňů. Leží totiž velmi daleko od planety, a tak na něj nemá tak silný vliv její gravitace a ke slovu se dostávají jiné, mnohem slabší síly.
