Sobota 2. listopadu 2024, Památka zesnulých
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Číslo týdne

Země mohla být poslední půl miliardy let teplejší, než to vypadalo. Průměr vyšel 24° C, o deset stupňů víc než dnes

Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. foto: ČTK

Nový odhad by mohl změnit představy o historickém vývoji klimatu naší planety. Průměrná teplota jejího povrchu vyšla vyšší, než se dosud předpokládalo.
  11:00

Geologové dělí dějiny naší planety do čtyř hlavních období, neboli eonů. Říkají jim hadaikum, archaikum, proterozoikum a fanerozoikum. Pokud vás zajímají ze všeho nejvíc kameny, mají všechna něco do sebe.

Pro negeologa je ale nejatraktivnější poslední eon, fanerozoikum. Je to totiž doba, kdy naši planetu ovládly mnohobuněčné formy života, hlavně rostliny a živočichové. Prostředí na Zemi připomínalo to dnešní.

Jak moc se mu ale blížilo, je předmětem četných debat. Jedna z proměnných, které dnešní vědce nejvíc zajímají, je teplota. Asi není třeba vysvětlovat proč.

Skupina výzkumníků vedená Emily J. Juddovou z Národního přírodovědeckého muzea ve Washingtonu, D. C. se teď pokusila vývoj teploty ve fanerozoiku zrekonstruovat.

Obří vlna z majáku Fastnet měřila 48 metrů. Vědci teď možná konečně začínají chápat, jak mohla vzniknout

Soustředili se na posledních 485 milionů let. Začátek fanerozoika se obvykle klade do doby okolo 545 milionů let před dneškem. Z období od 545 do 485 milionů let však badatelé neměli dost dat.

Opírali se totiž o poměry izotopů kyslíku ve schránkách mořských živočichů, kteří je ukládají v různých teplotách v odlišném množství. Fosilie z počátku fanerozoika jsou vzácnější než z mladších období.

Studie, jejichž autoři se snaží zrekonstruovat teploty v minulosti z izotopových poměrů jsou vcelku běžné. Juddová a spol. však tento zdroj údajů zkombinovali ještě s počítačovým modelem klimatu. Kvůli výpočetní náročnosti pokrýval vždy jen několik tisíciletí ve skocích po pěti milionech let.

Teplotní průměr vyšel za celé zkoumané období 24 stupňů Celsia. Je to zhruba o deset stupňů víc než současná hodnota pohybující se mezi čtrnácti a patnácti stupni. Rozpětí teplot zemského povrchu vyšlo od 11 do 36 stupňů, počítáno pro celou planetu.

Okolo rovníku tak mohl průměr dosáhnout 42 stupňů. Některé oblasti tropů, dnešní ráj všeho živého, tak nejspíš byly jen obtížně obyvatelné. Výzkum by se samozřejmě hodilo ověřit ještě nějakou jinou metodou.

Autor: