S velkou pravděpodobností se tak naplnily odhady expertů, že neřízený návrat sondy na Zem pro lidi nepředstavuje vážné nebezpečí.
Rusko Fobos-Grunt vypustilo v listopadu na cestu k Phobosu, jednomu ze dvou měsíců Marsu. Po startu z Bajkonuru ale sonda nezareagovala na pokyny z řídicího střediska, které ji měly nasměrovat od Země do meziplanetárního prostoru. Fungování aparátu se nepodařilo obnovit a družice od té doby kroužila kolem Země, zatímco výška jejího letu se pozvolna snižovala. Bylo proto jasné, že se časem vrátí do atmosféry a zřítí na Zem.
Sonda Fobos-Grunt
Původní předpověď pravděpodobného místa dopadu sondy
ČTĚTE TAKÉ: |
Na povrch naší planety neměla 14,6 tuny vážící sonda podle ruských odborníků dopadnout v jednom kuse, ale ve 20 až 30 částech o celkové hmotnosti do 200 kilogramů. Zbytek měl spolu s toxickým palivem, které měl Fobos-Grunt použít pro let k Marsu, shořet v atmosféře.
Sonda, která podle expertů představovala pro lidi pro Zemi jen velmi malé riziko, je se svou váhou jedním z nejtěžších vesmírných aparátů, které kdy dopadly na Zemi.
Dopad trosek ruské sondy na Zemi je třetím podobných případem, kdy byl sledován pád vesmírných těles lidské výroby na zeměkouli za čtyři měsíce - části amerického výzkumného satelitu UARS i německého satelitu ROSAT dopadly loni v září a říjnu do oceánu. Podle odhadu amerických vědců vstupuje každoročně do zemské atmosféry na 50 zbytků vesmírných těles.
Pády trosek vesmírných těles na Zemi:Říjen 2011 - Zbytky vysloužilého německého satelitu ROSAT vstoupily 23. října do atmosféry nad Bengálským zálivem v jihovýchodní Asii. Září 2011 - Americký výzkumný satelit UARS, který vážil přes šest tun, se 24. září zřítil na Zemi. Pevné části, které přečkaly průlet atmosférou, dopadly do Tichého oceánu. Únor 2003 - Několik minut před přistáním se rozpadl raketoplán Columbia, jehož kusy se rozprášily z výšky více než 60 kilometrů na oblast pokrývající tisíce čtverečních kilometrů států Texas a Louisiana. Některé trosky byly malé, do průměru kolem deseti centimetrů, jiné větší a největší dosahovaly přes dva metry. Nejvíce částí dopadlo na oblast univerzitního městečka Nacogdoches, kde se například asi metrová součástka zabořila do místního hřbitova. Mezi troskami byly nalezeny i ostatky astronautů. Na vině katastrofy byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít. Nikdo ze sedmi členů posádky, jejíž součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, nepřežil. Březen 2001 - Svou patnáctiletou misi ukončila ruská orbitální stanice Mir, jejíž velká část shořela v atmosféře. Část trosek skončila v Tichém oceánu a nezpůsobila žádné škody. V určeném prostoru, který některé státy využívají k likvidaci vesmírných objektů, nevedou žádné letecké ani lodní trasy. Pro případ, že by se Mir vychýlil z naplánované dráhy a způsobil neočekávané ztráty, si Rusko sjednalo pojištění na 200 milionů dolarů. Únor 1991 - Zbytky sovětského kosmického komplexu Saljut 7 dopadly na území Argentiny a Chile. Nedaleko chilského města Puerto Montt například spadla kovová trubka o délce 3,2 metru vážící čtyři kilogramy, součástka o váze osmi kilogramů byla zase nalezena na poli přibližně 130 kilometrů od argentinského města Rosário. Ve městě Puerto Madryn v jižní Argentině trosky zapálily místní skládku. Červenec 1979 - Bez jakékoli kontroly se do Indického oceánu zřítila americká orbitální stanice Skylab vážící 78 tun. Stovky kilogramů trosek dopadly také do vzdálených oblastí západní Austrálie. Město Esperance dokonce udělilo Spojeným státům pokutu ve výši 400 dolarů za "odhazování vesmírného odpadu" na své území. Pokutu ale Washington nikdy nezaplatil, částku uhradila za americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) až v roce 2009 americká rozhlasová stanice Highway Radio, která peníze vybrala mezi svými posluchači. Další zajímavostí je, že jeden ze zbytků stanice zabil krávu, jejíž majitel potom úlomek prodal za 30.000 dolarů. |
