Pro vývoj budoucího léku je podle vědců důležité porozumět hlavě vývoji a životnímu cyklu parazita, který malárii způsobuje. Nejdůležitější je nalezení a využití rozdílů mezi metabolizmem parazita a hostitele.
"Na základě těchto rozdílů můžeme najít účinnou látku, která bude spolehlivě působit pouze na parazita a hostitelskou buňku nechá bez poškození," konstatuje Eliška Procházková z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, která se v týmu profesora Holého na vývoji podílí. Cílem je zablokovat množení parazita v lidském organizmu v krevním stadiu.
Část výzkumu probíhá v Praze, testy nově připravených syntetizovaných látek pak pokračují na pracovišti v Austrálii.
Výzkum je ale stále na samém počátku. "Jsme v prvních dvou letech. Když si vezmeme, jak dlouho třeba trval vývoj léku proti HIV z laboratoře profesora Holého, tak to bylo zhruba 25 let," zdůrazňuje Procházková.
"Současně používaná antimalarika umožňují, abychom případný malarický záchvat prožívali méně obtížněji, bez komplikací, například bez neurologických poškození. Neznamená to ale, že bychom se malárií nemohli infikovat," vysvětluje Procházková.
Malárie nadále zůstává jedním z velkých zabijáků lidstva. Ročně se jí na světě nakazí čtvrt miliardy lidí a téměř milion z nich, nejčastěji jde o děti, zemře. Nemoc se vyskytuje ve více než 100 zemích světa.
"Parazitů rodu plazmodia je celá řada, na člověka působí čtyři druhy. Jde o parazity, jejímiž hostiteli jsou komár a člověk. Člověk je pouze mezihostitelem, protože v něm probíhá nepohlavní část životního cyklu. Hlavním hostitelem je komár," vysvětluje Procházková.
- 29. dubna 2010 14:56
