Při rozprášení aerosolů oxidu siřičitého do atmosféry, které budou odrážet sluneční paprsky, dojde ke snížení slunečního svitu a důsledkem bude menší oteplování. Takový je jeden z postupů takzvaného solárního geoinženýrství, které má do budoucna pomoci lidstvu v boji s klimatickými změnami. Oporou metody je přitom případ filipínské sopky Pinatubo, která roku 1991 vychrlila do atmosféry miliony tun popela a sopečných plynů, jež následně ochladily planetu na dva až tři roky.
V novém výzkumu vydaném ve Sborníku Národní akademie věd (PNAS) však vědci tvrdí, že postup nebude účinný, pokud bude podíl skleníkových plynů dále stoupat k velmi vysokým hodnotám.
„Solární geoinženýrství možná nebude spásné při zabránění značného oteplování, pokud bude trvat déle než jedno století a během této doby se budou nadále zvyšovat emise skleníkových plynů,“ uvedl pro The Independent jeden z hlavních autorů studie Tapio Schneider z Kalifornského technologického institutu.
Vědci mají plán na záchranu Arktidy, chtějí ji pokrýt speciálními krystalky. Ucpe to oceán, děsí se odborníci |
Důvodem je, že velmi vysoké hodnoty skleníkových plynů v atmosféře by způsobily úbytek nízko položených mraků s názvem stratocumulus. Tyto mraky přitom ochlazují Zemi stíněním, a pokud by se rozpadly, mohlo by to vést k oteplení planety až o dalších pět stupňů Celsia, tvrdí vědci ve studii.
Odborníci totiž zjistili, že se mraky rozpadnou, pokud hladiny oxidu uhličitého v atmosféře překročí více než čtyřnásobek současné úrovně, i přes použití solárního geoinženýrství. Podle některých expertů je scénář s tak velkým znečištěním sice krajně nepravděpodobný, ale například Doug MacMartin z Cornellovy univerzity dodává, že lidstvo by se na to nemělo spoléhat. „Nemůžeme jen spálit všechna fosilní paliva a vyřešit problém pomocí solárního geoinženýrství.“
Naděje, ale i riziko
Různé metody geoinženýrství jsou dosud nepříliš probádanou oblastí a s pokusy jejich účinků v praxi počítají vědci až v následujících letech. Kromě naděje na zvrácení klimatických změn s sebou geoinženýrství přináší podle expertů také rizika, již nyní jsou problematické například různé sociální a etické aspekty.
Jedním z nich je podle deníku The Independent třeba fakt, že pokud bude technologie fungovat, mohla by být politiky vnímána jako rychlé řešení klimatické krize, což by vedlo nakonec k tomu, že země nebudou dodržovat závazky snižovat emise skleníkových plynů.
Arktidu za patnáct let nebude pokrývat led, tvrdí vědci. Zájem o oblast dlouhodobě projevuje Čína |
Experti rovněž předpokládají, že pokud lidstvo jednou začně počasí cíleně a celoplošně ovlivňovat, už nepůjde skončit, aby dopady nebyly ještě horší než původně. Problematickým bodem také je, že metodu mohou zneužít jednotlivé státy. Ostatně již roku 1962 americký prezident Lyndon B. Johnson konstatoval, že ti, kteří poroučí počasí, mohou vládnout světu.
