Týraní a zastrašovaní lidé jsou bázliví a drží se stranou. Těžce zkoušené myši se chovají podobně. Vědci z University of Texas myši proti tomuto strádání obrnili a výsledky jejich experimentů jsou příslibem pro léčbu lidí s depresemi, chorobným strachem a dalšími vážnými psychickými problémy. Výsledky texaské studie zveřejnil vědecký časopis Science.
Tým vedený neurologem Ericem Nestlerem rozpoutal v laboratoři myší „šikanu“. Deset dní po sobě dávali vědci do jedné klece malou hnědou myšku s velkým bílým myším neurvalcem.
„Tyhle bílé myši jsou od přírody zlé,“ řekl Eric Nestler v rozhovoru pro vědecký časopis Nature. Hnědé myšky byly po „kúře strachem“ vyděšené, už když zahlédly cizí bílou myš, kterou od nich oddělovala mříž, a nemusely se proto bát přímého útoku. Stranily se dokonce i hnědých myší, se kterými dříve žily v jedné kleci. Hrůza z jakékoli myší společnosti je neopouštěla ani po čtyřech týdnech, které jim vědci dopřáli na zotavenou.
Místo drogy strach
Vyšetření mozku vyděšených myší odhalilo příčiny jejich samotářského chování. Mají změněnou funkci té části mozku, ve které se rodí libé pocity po ukojení hladu nebo po páření. U lidí se aktivace tohoto mozkového centra podílí i na příjemných pocitech, jaké prožívají narkomani, alkoholici či kuřáci, když dostanou svou drogu.
Týrané myši rozhodně neprožívaly blažené pocity. V „narkomanské“ části mozku se jim prudce zvýšila koncentrace bílkoviny označované jako BDNF. Právě ta měla na svědomí jejich následné duševní strádání. Prokázaly to pokusy s myšmi, jež jsou v důsledku zásahu do dědičné informace neschopné vyrábět látku BDNF.
Tyto myšky se navzdory „šikaně“ nebály ničeho a nadále vyhledávaly společnost hnědých kamarádek. Nestranily se dokonce ani bílých neurvalců. Stejně se chovaly i myši, které sice BDNF vytvářely, ale ze stresu po šikaně se léčily užíváním léku běžně ordinovaného lidem stiženým depresí.
Pokusy ukázaly výrobcům léků, že by měli cílit preparáty pro léčbu depresí, stavů po těžkém šoku či chorobného strachu na „narkomanské“ centrum mozku. Lékaři zřejmě nebudou pomáhat pacientům přímou blokádou molekuly BDNF, protože ta sehrává důležitou roli v jiných částech mozku a její vyřazení ze hry by mělo až příliš mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Nestlerův tým odhalil řadu genů, jejichž činnost se mění pod účinky molekuly BDNF.
„Otevřeli jsem si tak dveře k desítkám ne-li ke stovkám molekul, na které můžeme cílit nové léky proti depresím. Nové preparáty nutně potřebujeme, protože mnoha lidem současné léky proti depresím nezabírají.“
Mírní zdědí Zemi
Normální myši, které byly týrány silnějšími, díky tomuto zážitku zůstávají po dlouhou dobu podezřívavé ke svému okolí. Zato „pokorné“ myši Erika Nestlera vyhledávají společnost druhých hlodavců, i když by je od toho měla jejich negativní zkušenost odrazovat.
Výzkum představuje nový směr pro léčbu společenských fóbií. Bude však nutný ještě další výzkum. Úprava genetické aktivity, jakou vědci provedli u myší je prozatím u lidských pacientů nepoužitelná, protože by nepochybně měla vedlejší účinky.
