Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Umělý mozek dělá vědu. Zatím jen průměrnou

Věda

  7:01
VĚDA V ROCE 2009 - První vědecká publikace, jejímž "autorem" byl stroj, povzbudila vizionáře očekávající brzký zrod vyšší formy inteligence. Skutečnost je však zatím méně oslnivá.

Věda 2009 - Na počátku je robot Adam foto: Šimon , Lidové noviny

Zrod umělého mozku s inteligencí blízkou té lidské je oblíbeným motivem mnoha povídek sci-fi. Dovedením úvahy do důsledků se dostáváme ke konceptu technologické singularity, stavu, po jehož dosažení by se svět nenávratně proměnil.

O co jde? Zapojení inteligentního stroje do vědeckého výzkumu je logické – počítače neznají únavu, umí zpracovávat ohromné množství dat a komunikovat s dalšími stroji, takže se jejich úspěch v oboru dá očekávat. To, že by se Nobelovy ceny stejně jako třeba šachy staly doménou počítačů, však není nejzásadnějším posunem proti dnešku.

Dostatečně univerzální inteligentní stroj by se jistě pokusil sestrojit jiné, ještě chytřejší. Rychlost vylepšování sama sebe by nebyla omezována biologickými procesy, jak je tomu v případě organismů vzniklých přirozeným výběrem. Výsledkem by měla být přímo exploze objevů a bleskový vznik vyšší formy inteligence.

Výkonný laborant, začínající vědec
V tomto kontextu vypadá zpráva o robotu Adamovi a jeho úspěších na poli genetiky jako počátek nové éry. Shrňme si, co Adam dokáže. Umí kultivovat organismy v živných roztocích a zaznamenávat, jak který prospívá a reaguje na změněné podmínky. Když narazí na anomálii, umí jeho software "vyslovit" hypotézu a následně ji otestovat. Vše zcela autonomně, bez zásahu lidské ruky. Jde vlastně o pokročilou automatizovanou laboratoř.

Při zkoumání tisíce kmenů běžných pivních kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae s poškozenou genetickou výbavou Adam postupně zformuloval dvacet hypotéz o genech, které mají na starosti produkci jednotlivých enzymů. Z nich dvanáct sám určil jako správných. Odhalil například podíl trojice genů na tvorbě aminokyseliny lyzinu.

Vědci, kteří za projektem stojí, jeho práci ověřili a nenašli ve výsledcích jedinou chybu. O úspěchu umělé inteligence informoval letos na jaře renomovaný časopis Science.

Do první vědecké ligy však "genetik" Adam zatím nepatří. Chybí mu tvůrčí myšlení a zastane zatím jen rutinní práce. Jeho výkon experti srovnávají s dovedností vysokoškolského studenta. Výkon robotického výzkumníka se však bude rychle zlepšovat. Teoreticky může být (vzhledem k Moorově zákonu) za dva roky o sto procent lepší. Může to o sobě říct nějaký lidský konkurent?

Adam není samozřejmě jediným pokusem zapojit umělou inteligenci do vědeckého bádání.  Slibný je i robot se stejně symbolickým jménem Eva určený k hledání nových chemických látek.

Až se ve vědeckých časopisech objeví i práce robotů-kybernetiků, budeme zřejmě na prahu singularity. Nebo – vzhledem k rychlosti vývoje – už daleko za ním.

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!