Z domácích vysokých škol se mezi 500 nejlepších světových dostaly ještě České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
Kritérium: vědecká činnost vysokých škol
Hodnocení, které publikovala americká společnost U. S. News & World Report, je omezeno na vědeckou činnost vysokých škol. Hlavním zpracovatelem srovnání je společnost Thomson Reuters, do jejíhož portfolia náleží Web of Science (bibliografická a citační databáze) či InCites (analytický nástroj pro bibliometrické srovnání).
Výsledné skóre se skládá z deseti indikátorů. Největší váhu mají celosvětová a regionální vědecká reputace vysoké školy. Dalších šest indikátorů se vztahuje k publikační činnosti, kde je největší důraz kladen na počet publikací a počet vysoce citovaných publikací, tedy těch, které náleží mezi deset procent nejcitovanějších prací v daném oboru.
Poslední dva se soustředí na počet udělených doktorských titulů celkem a v přepočtu na jednoho akademického pracovníky. Sleduje se tak kvantita i kvalita vědecké činnosti.
Nejvyšší skóre (100 bodů) získala Harvardská univerzita. Americké vysoké školy se umístily na prvních čtyřech místech, za Harvardem následovaly MIT, Berkley a Stanford. Pátá a šestá příčka patřila elitním britským vysokým školám Oxfordu a Cambridge.
Karlova univerzita měla skóre 48,3 bodu. ČVUT bylo ve čtvrté stovce a Univerzita Palackého ve druhé polovině páté stovky. Univerzita Karlova ze známých vysokých škol předčila například Lomonosovu univerzitu v Moskvě.
|
