Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

V čele Akademie věd ČR zůstává Zažímalová, zvolila ji většina sněmu

Věda

  16:26
Praha - Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. O volbě informovali zástupci AV tiskovou zprávou a na odpoledním brífinku.

Zažímalová byla jedinou kandidátkou na šéfa AV. Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací  podporu většiny z 54 ústavů akademie.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.
Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Vědkyně v pondělí uvedla, že ji zvolení s tak silným mandátem velmi těší a nebere to jako samozřejmost. Místopředseda AV, filozof a historik Pavel Baran pak poznamenal, že Zažímalová získala jeden z nejsilnějších mandátů v historii volby. Baran zdůraznil, že na předsedkyni leží velká zodpovědnost za výzkum jako takový i za jeho neuniverzitní část. Ta podle něj představuje zásadní civilizační hodnotu ve středoevropském prostoru. „Péče o ní není samozřejmostí, je třeba jí věnovat stoprocentní nasazení,“ řekl Baran. Podle něj Zažímalová v předchozích letech této oblasti potřebnou péči věnovala.

Vědkyně k hlavním prioritám i pro své další funkční období řadí zlepšení finanční stability instituce. Zažímalová dlouhodobě zdůrazňuje, že na rozvoj vědeckých institucí musí mířit více peněz. Už dříve uvedla, že zhruba 60 procent rozpočtu musí akademie získat v grantech, což je podle ní neúnosné.

Česká věda potřebuje více peněz a méně byrokracie, říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová

Zažímalová chce také v následujícím období jednat o lepších platech pro pracovníky výzkumných organizací. Za zásadní považuje také posílení spolupráce AV s univerzitní, veřejnou a podnikatelskou sférou.

Pětašedesátiletá Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let. Svou kariéru spojila s Ústavem experimentální botaniky, který v letech 2007 až 2012 také řídila. Zažímalová se věnuje výzkumu fytohormonu auxinu, zabývá se jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Profesoru v oboru anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013.

Je členkou Učené společnosti České republiky a Evropské akademie věd a umění. Nedávno byla jmenována členkou Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Nezávislou poradní skupinu, která pomáhá Evropské komisi, doplní v květnu 2021.

Akademický sněm je nejvyšší orgán AV, má 257 členů a schází se dvakrát do roka. Tvoří ho ředitelé a vědci z 54 ústavů AV, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Kvůli epidemii koronaviru členové sněmu jednali prostřednictvím videokonference.

Autor: