Úterý 26. října 2021, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

V Česku se opomíjí duševní problémy na pracovišti, míní vědci

Věda

  6:34
KLECANY - Duševní problémy na pracovišti jsou v tuzemsku opomíjeny, vyplývá z vyjádření vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy. Představují přitom nejrychleji rostoucí důvod pro udělení invalidního důchodu v Česku a jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Pomoci by mohly preventivní programy.
Zoufalá žena - ilustrační foto.

Zoufalá žena - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Na problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na úterý, připomíná mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. Dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22.648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř dva miliony prostonaných dní. „Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat duševní problémy před zaměstnavatelem,“ uvedla Lucie Kondrátová z NUDZ.

V NUDZ připravili dotazník, jehož cílem je zjistit, jak hodnotí podmínky na pracovišti z hlediska duševní hygieny sami zaměstnanci. „Kromě postojů a podmínek zaměstnávání lidí s duševním onemocněním nás zajímá i osobní zkušenost zaměstnanců ohledně míry pracovní zátěže a negativních faktorů na pracovišti, jako jsou stres, neadekvátní pracovní podmínky či nedostatečná komunikace a dopady těchto skutečností na jejich pracovní a osobní život,“ dodala Miroslava Janoušková. Dotazník bude přístupný online od úterý na webových stránkách a facebooku NUDZ.

Duševní onemocnění není jen problémem zdravotním, ale také společenským a ekonomickým. Do pracovní sféry výrazně zasahuje. Podle dřívější studie Miroslavy Janouškové a dalších odborníků z NUDZ se duševní onemocnění ročně podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba 17 procenty, mezi lety 2001 a 2011 se podíl duševních onemocnění mezi příčinami invalidních důchodů téměř zdvojnásobil.

Téma má upozornit i na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. Výzkumy potvrdily, že necelých 20 procent lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. „Například ve Velké Británií je toto číslo výrazně vyšší - 68 procent,“ upozornil vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ Petr Winkler.

Preventivní programy by dle studií mohly pomoci až v 50 procentech případů, navíc jsou prospěšné i pro zaměstnavatele, protože zaměstnanci v duševní nepohodě jsou totiž méně produktivní, mají častěji problémy s koncentrací a se schopností se rozhodovat.

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Mohlo by vás zajímat