V Egyptě objevili chrám, kam chodila slavná královna Bereniké

V nalezišti Kum ad-Dikka bylo podle egyptské nejvyšší rady pro památky 600 různých sošek. Kromě Bastet to byly bronzové i hliněné sochy dalších egyptských bohů, například patrona řemeslníků a umělců Ptaha či syna egyptského boha slunce Hóra.

Řekové na egyptském trůně Ptolemaiovci vládli Egyptu od roku 305 před naším letopočtem až do roku 30 před naším letopočtem, kdy zem na několik staletí ovládli Římané. Zakladetelem dynastie byl Ptolemaios I. Sótér (Spasitel) jeden z generálů Alexandra Velikého. Ptolemaios byl původně jmenován satrapou, králem se jmenoval po téměř dvou desetiletích vlády.

Do chrámu chodila královna Bereniké II., manželka třetího řeckého vládce Egypta. Jméno této ženy je zvěčněno na obloze. Podle legendy se Bereniké rozhodla obětovat své plavé vlasy bohyni Afrodité. Chtěla tak zajistit bezpečný návrat manžela z války. Obětované vlasy však z oltáře zmizely, aby se objevily na obloze. Od té doby se skupině hvězd říká souhvězdí Vlasy Bereniky.

Archeologický ráj
Alexandrie je na archeologické nálezy jedno z nejbohatších míst Středomoří. V jejím okolí se nacházejí zbytky měst, paláců i lodí z doby vlády faraonů i z období pozdějších řeckých a římských vládců.

Nový nález odhaluje zbytky paláce, který býval vysoký 60 a široký 15 metrů.

Je to první zbytek po králo vské čtvrti v nynější Alexandrii, řekl Muhammad Abdal Maksúd, který vykopávky vedl.

Našel se tam kromě jiného také podstavec, na němž stávala žulová socha vysokého úředníka z doby vlády krále Ptolemaia IV. (222-204 let před naším letopočtem). Právě za jeho vlády dosáhli Egypťané u Rafnie významného vítězství nad seleukovským panovníkem Antiochem III. a upevnili tím severní egyptské hranice v oblasti dnešní Gazy.