V tuto chvíli se zdá, že šíření koronaviru v této asijské zemi pomáhá zastavit rozsáhlé testování obyvatel, aktivní hledání potenciálních nakažených, a to i s využitím jejich osobních údajů, a karanténa možných infikovaných, rovněž hlídaných pomocí techniky. Tedy postupy, které donedávna byly v demokratických zemích nepředstavitelné.
Velký manuál ke koronaviru od expertů z Bulovky: co víme, proč zůstat doma a jak se ochránit |
Jižní Korea je po Číně na druhém místě mezi asijskými zeměmi zasaženými novým koronovirem – podle posledních oficiálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím napočítala 8320 nemocných. Z nich ovšem dosud zemřelo „jen“ 81 osob, tedy zhruba každý stý zjištěný nakažený. To je překvapivě dobrý údaj, protože například v Číně činí smrtnost Covid-19 asi čtyři procenta a v Itálii zatím devět procent.
V posledních dnech také Jižní Korea hlásí pokles nových případů – podle posledních dat WHO z úterý jich bylo zaznamenáno 84. Přitom tato země nezavírala oblasti s nejvyšším výskytem onemocnění, jako se tomu dělo například v Číně.
Význam testů
Špičkový vědecký časopis Science ve svém redakčním článku přisuzuje velký podíl na brzdění infekce zejména rozsáhlému testování na přítomnost viru v těle obyvatel. Podle údajů časopisu bylo v padesátimilionové zemi otestováno 270 000 osob, což odpovídá více než pěti otestovaným lidem z každého tisíce obyvatel. Nyní zde každodenně probíhá 15 000 testů, často lidí sedících přímo v automobilu, kteří přijeli do testovacího střediska. (V Česku bylo ke středečnímu dni celkově testováno 0,62 obyvatele z každého tisíce a v USA dokonce jen 0,074; faktem ovšem je, že do těchto zemí nemoc dorazila později.)
Bez Zemana by to nešlo, díky Číně dostaneme Česko z problémů. Chceme vysílat tři letadla týdně |
Jižní Korea se poučila z roku 2015, kdy do země přicestoval byznysmen nakažený virem MERS. Ten také patří mezi koronaviry, vyvolal ve světě epidemii v letech 2012 a 2013, pak ustoupil, ale stále se občas objevuje. Byznysmen navštívil tři korejské nemocnice, než byl virus správně diagnostikován. Nakazil 186 osob, včetně pacientů, z nichž 36 zemřelo. Zdravotnické úřady tehdy zkontrolovaly, případně posadily do karantény 17 000 lidí. Po dvou měsících epidemie zmizela.
Následně přijatá opatření položila důraz na testování. Proto nyní úřady začaly hned po prvních zprávách o možnosti nákazy novým koronavirem úspěšně spolupracovat s výrobci na přípravě a výrobě testů na zjištění viru.
Osobní data pro úřady
Další postupy, umožněné legislativou platnou od roku 2015, dovolují úřadům získat a zpracovat údaje o používání a pohybu mobilních telefonů, placení kreditními kartami i jiná osobní data. Ta umožňují zjistit, kde se nakažený člověk pohyboval a případně kdo byl v blízkosti.
Dokonce existují počítačové aplikace přístupné veřejnosti, kde jsou nasbíraná data, po odstranění osobních údajů, k dispozici, takže se lidé mohou sami zamyslet, zda s nějakou infikovanou osobou nepřišli do styku.
Zjištění pacienti jsou rozdělováni do tří skupin. Nejvýše rizikoví nemocní, jejichž celkový zdravotní stav není dobrý, mají přednost při hospitalizaci v nemocnicích. Pacienti se středním rizikem jsou posíláni do vyčleněných prostor patřících veřejným institucím nebo do firemních školicích středisek, Tam mají základní lékařskou péči a jsou propuštěni, když jim test dvakrát nepotvrdí přítomnost viru.
Nemocní s nejlehčími příznaky a také příbuzní pacientů musejí zůstat dva týdny v domácí karanténě. Stejné nařízení platí pro osoby, které se dostaly do kontaktu s některým nemocným – „kontaktem“ se myslí, že se přiblížily na dva metry k infikovanému člověku, případně byly v téže místnosti, kde nemocný zakašlal.
Jak popisuje web časopisu MIT Technology Review, pověření pracovníci lidem v karanténě dvakrát denně telefonují a zjišťují jejich stav, současně mobilní telefony zaznamenají a upozorní, kdyby opustili místo karantény. Takto sledováni však nejsou úplně všichni v karanténě, protože třeba starší lidé nedokážou s aplikací v mobilu dobře pracovat.
VIDEO: Roušku lze vyrobit i z ‚pampersky‘. Podívejte se na skvělé domácí návody, nejlepší je bavlna |
Přes všechna tato opatření místní média zaznamenala čtyři případy těžce nemocných lidí, kteří nebyli do přeplněných nemocnic přijati včas a situaci nepřežili.
Ostatním obyvatelům jihokorejské úřady doporučují nosit roušky, umývat si často ruce, vyhýbat se místům s více lidmi a pokud možno pracovat z domova.
Nezdárná ovečka
Jihokorejský postup nepochybně posouvá hranice občanských svobod, ale funguje. I tak však místní i zahraniční epidemiologové upozorňují na jedno velké specifikum, které může všechny dosavadní představy a naděje zvrátit.
Plných šedesát procent dosud zjištěných případů onemocnění je totiž spojeno s mohutnou náboženskou skupinou zvanou Ježíšova církev Sinčchondži, která působí také jinde ve světě, i v Česku. Jedna členka této církve ve městě Tegu ignorovala v půlce února rady lékařů, běžně se stýkala s lidmi a chodila na dvouhodinové náboženské obřady, při nichž stovky věřících sedí bok po boku.
Proto se také mezi členy církve a v jejich okolí našlo tolik nakažených, kteří se však dali relativně dobře vyhledat. Na ně se soustředila značná pozornost. Nelze však vyloučit, že někde jinde doutná jiné ohnisko nákazy, které zatím uniklo pozornosti.
