Ve druhé fázi klinických zkoušek dokázala očkovací látka před nemocí ochránit 77 procent pacientů. Třetí fáze dosud probíhá. Vakcína vznikla ve spolupráci několika světových univerzit, státních vědeckých institucí i soukromých firem.
Vyrábět ji bude indická biotechnologická společnost SII. Chce vakcínu produkovat přímo v Ghaně. Ročně jí dokáže dodat 100 až 200 milionů dávek. V současnosti je proti malárii k dispozici ještě další vakcína. Prodává se pod obchodním názvem Mosquirix. Její účinnost je ale jen asi 30 procent. Vyrábí ji britská farmaceutická firma GSK. Za rok zvládne připravit jen patnáct milionů dávek.
Malárii způsobuje celkem šest druhů jednobuněčných parazitů zimniček (vědeckým jménem Plasmodium). Mají složité životní cykly s mnoha oddělenými stadii. Přenáší je komáři z rodu Anopheles.
Nemoc propuká zhruba deset až třicet dní po nákaze. Záleží na konkrétním druhu zimničky. Příznaky mohou zpočátku připomínat chřipku nebo jiný podobný neduh. Pacienti si mohou stěžovat na bolesti hlavy, zvýšenou tělesnou teplotu, bolest kloubů či zvracení. Později se může rozvinout i chudokrevnost způsobená rozpadem pacientových červených krvinek.
Nejznámějším projevem malárie jsou však záchvaty horečky a zimnice. Obvykle se opakují v pravidelných intervalech. Jejich délka se opět řídí rozmnožovacím cyklem konkrétního druhu parazita. Může to být jeden a půl až tři dny.
Při správné léčbě se dá u malárie očekávat úplné uzdravení. Neléčená choroba ale může způsobit během pouhých několika dní smrt. Ročně umírá na malárii přes 600 tisíc lidí. Devadesát pět procent všech onemocnění a 96 procent všech úmrtí připadá na africké státy.
