Vakcína odvrátí těžký průběh i u mutací, snižuje riziko hospitalizace. Horší to je s přenosem nové varianty nemoci |
Napříč historií byli lidé sužováni epidemiemi. Od pravěku přes antické Řecko a středověk po současnost se lidstvo potýkalo s nebezpečnými nákazami, na které umíraly miliony. „Pravdou je, že na velkou epidemii dnes nejsme připraveni o nic víc, než když před sto lety španělská chřipka zabila desítky milionů lidí. Důvod, proč jsme byli takové události ušetření, není ten, že bychom se měli obzvlášť na pozoru. Měli jsme jen štěstí,“ napsal ještě před propuknutím covidové pandemie autor odborných knih o historii medicíny Michael Kinch.
Covid, který si dosud vyžádal životy 2,2 milionu lidí, není první a pravděpodobně ani poslední smrtelnou chorobou, s níž se lidstvo potýká. Díky novým mRNA vakcínám ale může být naše odpověď na některé nebezpečné nemoci nyní mnohem efektivnější a rychlejší než kdykoliv dřív v dějinách.
Rychlá reakce
Technologie mRNA vakcín umožňuje rychle přeprogramovat očkovací látku na míru konkrétnímu viru. Jak řekl Noubar Afeyan, jeden ze zakladatelů společnosti Moderna, pro časopis Time: „Znamená to náhlý obrat v evoluční rovnováze mezi tím, co dokáže lidská technologie, a tím, co dokážou viry. Možná už nikdy nebude žádná pandemie.“
Pokrok na poli mRNA technologie podle webu uznávaného časopisu Nature teď vědcům pomáhá přiblížit se jednomu ze svatých grálů vývoje vakcín – univerzální očkovací látce proti chřipce, která bude účinná proti všem kmenům rychle mutujícího viru, aniž by bylo třeba ji každoročně upravovat. Jiní odborníci se zase zaměřují na možnost vývoje vakcíny proti HIV.
„Řešení těchto problémů dosud vědcům často unikalo, protože tyto patogeny systematicky mění bílkoviny na svém povrchu a obcházejí tak nastartování lidského imunitního systému,“ píše se na webu Nature.com. „Někteří původci nemocí, například malárie, navíc mají složité životní cykly, což také komplikuje výběr antigenu.“ (Antigenem je míněna struktura na povrchu viru nebo jiného škodlivého organismu, podle které ho poznají bílé krvinky – pozn. red.) RNA vakcíny by mohly obsahovat instrukce pro více antigenů a tento problém tím obejít. Technologie mRNA má ale podle vědců budoucnost nejen v oblasti vývoje nových vakcín, ale například i v léčbě srdečních onemocnění.
  |
Budoucí využití mRNA
V současnosti neexistuje funkční lék pro regeneraci srdeční tkáně, poškozené například infarktem. V budoucnu bude ale pravděpodobně možné některá kardiovaskulární onemocnění léčit pomocí mRNA, která srdečním buňkám přikáže, aby si samy vyráběly signální molekuly, které způsobí, že srdce opraví samo sebe. Už v roce 2013 to prokázal americký lékař a vědec Kenneth R. Chien.
Donedávna bylo problémem, že lidský organismus aplikovanou syntetickou mRNA rychle zlikvidoval. Tuto obtíž však vyřešila maďarská biochemička Katalin Karikóová (viz článek na předchozí straně).
Otevřela tak dokořán dveře dalšímu výzkumu. V budoucnosti nejspíše bude možné s pomocí mRNA bojovat i proti některým druhům rakoviny.
Druhá dávka vakcíny od Pfizeru se má aplikovat po 21 dnech, tvrdí Evropská léková agentura |
„Rakovina se může rozrůstat, metastázovat a zabíjet, protože obchází imunitní systém. Prostě ošálí bílé krvinky, které rakovinu mají ničit,“ řekl lékař a specialista na RNA technologie John P. Cooke pro Healthline. „Každá rakovina je jiná, protože rakoviny se z velké části derivují z buněčných mutací a mutace se u jednotlivých tumorů velmi liší. Každý pacient má svůj vlastní tumor.“
Postavení vědy
Vakcína k léčbě rakoviny by se zaměřila na jedinečné bílkoviny na povrchu nádorových buněk. Řekla by imunitnímu systému, aby zhoubný novotvar zničil. Díky RNA bude podle Cookea možné mít personalizované vakcíny proti konkrétním nádorům. Jakýkoliv výrazný pokrok ve vědě a medicíně je ale během na dlouhou trať.
„V covidové krizi věda hraje o svoji reputaci, o svou budoucnost. To, jak se vědci osvědčí, nám společnost spočítá. Určí to postavení vědy možná i na desetiletí dopředu,“ myslí si sociální antropolog z Akademie věd ČR Luděk Brož. „Zatím to nevypadá špatně, ani ne po roce máme hned několik vakcín, což je obrovský úspěch vědy.“
Brož se však obává, aby se tento úspěch neotočil proti vědcům. „Může to vyvolat úplně falešnou představu o tom, jak funguje věda. Vkládá to přímou úměru mezi to, kolik do něčeho vložíme peněz a energie, a tím, co z toho vzejde. Může to vytvořit očekávání, že vždycky, když se vědcům nasype zrní, tak musí do roka snést zlaté vejce. Nesmíme zapomínat na desetiletí mravenčí práce v jakoby neužitečném výzkumu, který takový rapidní úspěch umožnil.“
