Dlouho se i mezi vědci tradoval omyl, podle kterého živočichové přicházejí na svět s „hotovým“ mozkem, ze kterého už jim po celý život buňky jen a jen ubývají. Výjimkou měli být obojživelníci a ryby, kterým se díky tomu zhojí i závažná poranění mozku.
První pochyby o „zlatém dogmatu“ neurologie vzklíčily při výzkumu mozku zpěvných ptáků. Například samcům kanára se každý rok před obdobím námluv objeví v centru řídícím zpěv nové nervové buňky. Ptáci se tak připravují na zvládnutí složitých melodií.
Počátkem devadesátých let minulého století se ukázalo „zlaté dogma“ jako neudržitelné i pro savce. V mozku dospělých myší a potkanů vědci pozorovali neustálý příliv nových neuronů. Vznikají z nespecializovaných buněk (tzv. nervových kmenových buněk), které se nacházejí těsně pod dnem mozkových komor - dutin uvnitř mozku vyplněných mozkomíšním mokem.
Odtud se vydávají buňky na cestu do přední části mozku zodpovědné za čich. Během pouti se přetvářejí na nové neurony. Nervové buňky se tvoří také v části mozku zvané hipokampus, která je důležitá pro ukládání informací do paměti. Pokusy na myších a potkanech dokazují, že při neúčasti nových neuronů je paměť vážně narušena.
Ještě před třemi roky byli vědci přesvědčeni, že člověk má ze savčích pravidel o vzniku nových neuronů výjimku. Tým neurobiologů vedený Arturem Alvarez-Buyllou ze sanfranciské University of California tehdy publikoval v prestižním vědeckém týdeníku Nature důkazy o tom, že v lidském mozku vládne klid.
Novozélandští a švédští vědci vedení Richardem Faullem z University of Auckland nyní využili mnohem dokonalejších aparatur a v mozku dospělých lidí odhalili „procesí“ vznikajících nervových buněk. Výsledky zveřejnili ve vědeckém časopise Science.
„Vyvrátili jsme dogma, podle kterého se v lidském mozku nevytvářejí nové nervové buňky způsobem, jaký je znám z mozku jiných savců,“ shrnul Faull v rozhovoru pro časopis The Scientist výsledky práce svého týmu.
Zatím není jasné, co všechno mají nové neurony v lidském mozku na starost. Není například jisté, zda nahrazují odumřelé buňky. Přesto se zdá, že tvorba nových nervových buněk pomáhá například při hlubokých duševních depresích. Na druhé straně však může být mozek poškozen i nadměrnou tvorbou nových neuronů.
Faull a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že nově vzniklé neurony nemigrují jen do několika málo vybraných oblastí lidského mozku. Mohou se rozptýlit i do vzdálených oblastí včetně mozkové kůry, v níž se odehrávají ty nejsložitější duševní pochody. Při pokusech na laboratorních potkanech se ukázalo, že nové neurony pronikají i do oblastí mozku, které jsou u člověka těžce postiženy při Parkinsonově chorobě.
„Migraci buněk mozkem a vznik nových neuronů bychom mohli využít pro léčbu závažných chorob,“ říká Faull.
První pochyby o „zlatém dogmatu“ neurologie vzklíčily při výzkumu mozku zpěvných ptáků. Například samcům kanára se každý rok před obdobím námluv objeví v centru řídícím zpěv nové nervové buňky. Ptáci se tak připravují na zvládnutí složitých melodií.
Počátkem devadesátých let minulého století se ukázalo „zlaté dogma“ jako neudržitelné i pro savce. V mozku dospělých myší a potkanů vědci pozorovali neustálý příliv nových neuronů. Vznikají z nespecializovaných buněk (tzv. nervových kmenových buněk), které se nacházejí těsně pod dnem mozkových komor - dutin uvnitř mozku vyplněných mozkomíšním mokem.
Odtud se vydávají buňky na cestu do přední části mozku zodpovědné za čich. Během pouti se přetvářejí na nové neurony. Nervové buňky se tvoří také v části mozku zvané hipokampus, která je důležitá pro ukládání informací do paměti. Pokusy na myších a potkanech dokazují, že při neúčasti nových neuronů je paměť vážně narušena.
Ještě před třemi roky byli vědci přesvědčeni, že člověk má ze savčích pravidel o vzniku nových neuronů výjimku. Tým neurobiologů vedený Arturem Alvarez-Buyllou ze sanfranciské University of California tehdy publikoval v prestižním vědeckém týdeníku Nature důkazy o tom, že v lidském mozku vládne klid.
Novozélandští a švédští vědci vedení Richardem Faullem z University of Auckland nyní využili mnohem dokonalejších aparatur a v mozku dospělých lidí odhalili „procesí“ vznikajících nervových buněk. Výsledky zveřejnili ve vědeckém časopise Science.
„Vyvrátili jsme dogma, podle kterého se v lidském mozku nevytvářejí nové nervové buňky způsobem, jaký je znám z mozku jiných savců,“ shrnul Faull v rozhovoru pro časopis The Scientist výsledky práce svého týmu.
Zatím není jasné, co všechno mají nové neurony v lidském mozku na starost. Není například jisté, zda nahrazují odumřelé buňky. Přesto se zdá, že tvorba nových nervových buněk pomáhá například při hlubokých duševních depresích. Na druhé straně však může být mozek poškozen i nadměrnou tvorbou nových neuronů.
Faull a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že nově vzniklé neurony nemigrují jen do několika málo vybraných oblastí lidského mozku. Mohou se rozptýlit i do vzdálených oblastí včetně mozkové kůry, v níž se odehrávají ty nejsložitější duševní pochody. Při pokusech na laboratorních potkanech se ukázalo, že nové neurony pronikají i do oblastí mozku, které jsou u člověka těžce postiženy při Parkinsonově chorobě.
„Migraci buněk mozkem a vznik nových neuronů bychom mohli využít pro léčbu závažných chorob,“ říká Faull.
