Odborníci chtějí podle agentury APA vědět, jaký podíl v genetické výbavě tehdejších lidí činilo neandertálské dědictví. Nynější lidé s kořeny mimo Afriku mají neandertálský podíl v DNA mezi jedním až třemi procenty.
Vědci objevili mutaci genu chránící před smrtelnými chorobami |
Zmíněné nálezy na Moravě, mezi kterými jsou kosti, lebky a zuby, učinili vídeňští archeologové. Pozůstatky nyní patří Přírodovědnému muzeu ve Vídni, které v minulosti genetický výzkum kostí odmítalo. Nyní ale muzeum uvedlo, že technika pokročila takovým způsobem, že stačí odebrat pouze nepatrné vzorky. Stát by se tak mělo v nadcházejících týdnech. Analýzu provede švédský paleogenetik Svante Pääbo z Institutu pro evoluční genetiku Maxe Plancka v Lipsku.
Stopy v genech
Antropologové prý již nyní s napětím čekají na výsledek podílu neandertálské DNA v genetické výbavě nalezených kromaňonců. V minulosti totiž docházelo mezi neandertálci a člověkem moudrým (Homo sapiens) k míšení, což dodnes zanechalo stopy v genetickém dědictví lidstva.
Pääbo nedávno analyzoval vzorky z čelisti, která byla v roce 2002 nalezena v Rumunsku. Její stáří se odhaduje na 37 000 až 42 00 let. Z výsledku vyplynulo, že neandertálská DNA u tohoto nálezu činila šest až devět procent.
