Projekt má mimo jiné odpovědět na otázky, jak by vypadaly lesy zcela bez hmyzu a proč dává většina hmyzích druhů přednost životu v tropickém pralese před českými lesy. Vědci budou při výzkumu používat i speciální jeřáb, s jehož pomocí se dostanou do korun stromů.
Vědci objevili první teplokrevnou rybu |
Ve světě stojí nyní devět takových zařízení. Ten desátý vědecký tým Vojtěcha Novotného vztyčí v Nové Guineji. Právě na ostrově v Melanésii biologické centrum akademie věd společně s Jihočeskou univerzitou téměř dvacet let provozují výzkumnou stanici. Zasloužila se například o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu žijících na Zemi.
„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa,“ uvedl Novotný.
Lesy jsou ovšem také prostředím, ve kterém žijí například draví mravenci, parazitické vosičky, ptáci nebo netopýři. Tito živočichové nepřímo prospívají vegetaci, neboť býložravý hmyz napadají a drží ho tak pod kontrolou. Tyto ekologické vztahy se mohou zkomplikovat zejména v tropickém lese, kde spolu na 500 druzích dřevin může žít 10 000 druhů hmyzu. Studium těchto složitých ekosystémů umožní lépe porozumět i zjednodušeným lesům v českém prostředí. „Chceme porozumět složitému biologickému světu, v němž žijeme,“ řekl k výzkumu Novotný.
