|
Bílek postavu neandrtálce rekonstruuje podle nálezu ve francouzském La Chapelle, kde se našla celá lebka. Snaží se o co nejvěrnější rekonstrukci. Hrubá část postavy je už téměř hotová. „Spotřeboval jsem na ni sto kilogramů plastelíny,“ uvedl Bílek. Sochař bude dál dělat formu, do které nalije speciální silikon v barvě kůže. Pak přidá postavě nehty, vlasy, oči.
Socha bude klenotem nové výstavy, kterou odborníci představí lidem od prosince v Anthroposu. Vědci chtějí touto výstavou představit neandrtálce v novém světle, jako inteligentní lidi se schopností přežít v nejrůznějších klimatických podmínkách.
Neandrtálci a moderní lidé měli společné děti dřív než se myslelo![]() |
K vidění budou nálezy z bývalého Československa, které podle Nerudy nejsou v zahraničí reflektovány. Například v jeskyni Kůlna v Moravském krase mohli vědci studovat pozůstatky po činnosti neandrtálců v mnoha archeologických vrstvách. „Můžeme zkoumat jejich chování v čase,“ uvedl Neruda. Dalším významným nálezem je zlomek dětské čelisti v jeskyni Šipka u Štramberka z konce 19. století.
Střední paleolit
Neandrtálci žili před 300 000 až 30 000 lety, vědci tuto epochu nazývají středním paleolitem. Podle Nerudy se v Evropě čas od času mísili s moderními sapienty, tedy předchůdci dnešního člověka, kteří do Evropy přišli z Afriky. „Zdráhám se říci, že vymřeli. Některé znaky tu zůstávají, říká se, že rezavé vlasy by mohly být pozůstatkem po neandrtálcích, vše se ale dá zpochybnit,“ uvedl Neruda.
K životu neandrtálců na zdejším území vzniká i kniha. Podle ní byli neandrtálci v době, kdy se setkali s anatomicky moderními lidmi, plně konkurenceschopní po stránce fyzické i intelektuální. „Byli inteligentní se složitým sociálním systémem, měli řeč, propracovanou komunikaci. Byli to mimořádně schopní lovci, neměli bychom se na ně dívat jako na méněcenné,“ uvedl Neruda. Výstava zachytí život neandrtálců v sedmi zastaveních. Lidé se seznámí s tím, jak vypadali, jaké znali technologie, jak bydleli nebo lovili.