Podle vědců počet nepůvodních druhů dřevin neustále roste, celosvětově představují až 44 procent vysazených lesních porostů. Jako invazní druhy se označují ty, které se nekontrolovatelně šíří a škodí životnímu prostředí, ekonomice či lidskému zdraví. V Česku se k invazním dřevinám řadí třeba trnovník akát.
Členka výzkumného týmu Michaela Vítková řekla, že jde o několik spíše obecných doporučení. Zdůraznila, že nelze použít jednotné řešení pro všechny země a musí být zohledněny podmínky v daných oblastech.
Vědci například doporučili preferovat využití přirozených druhů dřevin všude, kde je to možné. „S tím, že pokud to není možné, tak využívat přednostně takové nepůvodní druhy dřevin, které nejsou invazní,“ podotkla Vítková, která působí v Oddělení ekologie invazí BA. Připomněla, že i v Česku existují seznamy rizikových druhů.
Vítková uvedla, že při zavádění nového druhu by se lidé měli podívat, zda v zemi se srovnatelnými přírodními podmínkami nepůsobí problémy. Doporučení se týkají i výběru stanovišť a nutnosti zohlednit, zda v okolí nejsou cenná společenstva, které by nepůvodní druhy ohrožovaly.
„Navrhujeme stratifikovaný přístup, kde by bylo v některých částech krajiny povoleno pěstování, s tím že by se třeba v okolí vysazovaly nárazníkové zóny, kde se šíření nepůvodního druhu lépe kontroluje. Byla by tam například hustší vegetace,“ popsala. V blízkosti chráněných rostlin a živočichů a cenných společenstvech má být výsadba rizikových dřevin zakázána.
S pomocí veřejnosti
Podle doporučení je důležitá také včasná detekce invazního druhů, která zamezí rozsáhlejším škodám. „V tomto bodě se dá využít i veřejnost. Třeba v Česku může pomocí on-line aplikace Agentury ochrany přírody a krajiny mapovat tyto rizikové druhy,“ upozornila Vítková.
Autoři studie upozornili také na riziko velkých akcí výsadby stromů, při nichž buď není upřesněna druhová skladba dřevin, nebo počítají s nepůvodními druhy. Motivací pro jejich upřednostnění je ekonomický profit a snaha skloubit ho se zájmy ochrany přírody.
