Pondělí 18. října 2021, svátek má Lukáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vědci hledají data o arménských zajatcích z první světové války

Věda

  6:44
SALCBURK - Stopy po téměř 200 arménských válečných zajatcích, kteří byli během první světové války drženi v táborech rakousko-uherské monarchie, hledá tým salcburské armenoložky Jasmine Dumové-Tragutové. Informovala o tom agentura APA.

Pohřbívání v lese. foto: Gustav Brož - Archiv Jaroslava Kučery

Badatelé chtějí v rámci projektu také vytvořit kopie fotek zajatců a obrázků sádrových odlitků jejich obličejů, které zhotovil rakouský antropolog Rudolf Pöch, a předat je jejich potomkům v Arménii.

Kontroverzní lékař

Základnou výzkumu je Pöchův archív ve Vídni. Dumová-Tragutová, jediná rakouská habilitovaná armenoložka, zde pátrá společně s antropoložkou a umělkyní Katarinou Matiaskovou v rámci interdisciplinárního projektu. „Chceme převést dějiny první světové války, zajatectví a arménskou historii do roviny životních příběhů. Když vypráví svědkové událostí, má to větší váhu,“uvedla podle APA badatelka.

Lékař a antropolog Pöch (1870-1921), dnes kvůli svým metodám považovaný za kontroverzního, za první světové války na příkaz císaře Františka Josefa I. prováděl výzkum v zajateckých táborech v Grödigu u Salcburku, nebo třeba v Liberci na severu Čech. Měřil lebky tenkrát 5000 ruským válečným zajatcům pro účely svých „rasových studií“, mezi ně patřilo i 191 Arménů.

„Pöch si vybíral zejména vzhledově typické jedince, které proměřil a jejich tělesné údaje popsal“, vysvětlila salcburská badatelka. „Od některých si také pořídil hlasovou nahrávku, měli něco zazpívat nebo říct.“ Pöch také zhotovil sádrové odlitky jejich hlav, nohou a rukou. Mnoho zajatců bylo také fotografováno bez oblečení.

V archivních listech jsou kromě všeobecného zdravotního stavu a nemocí vyplněny i kolonky pro jazyk, náboženství, vzdělání a dokonce i zda byli zajatci leváky či praváky.

Dárek pro příbuzné

Dumová-Tragutová chce předat kopie Pöchových podkladů potomkům těchto zajatců v Arménii. „Fotografie máme skoro ke každému, prozradila antropoložka s tím, že právě ty budou pro příbuzné zvlášť zajímavé, protože z té doby nemají žádné snímky. Jeden z pozůstalých synů podle badatelky řekl, že mu čekání na fotku jeho otce dodalo opět sílu do života. Dumová-Tragutová v uplynulých týdnech našla již deset potomků těchto válečných zajatců, mezi nimi dokonce ještě i jejich syny a dcery.

Historické dokumenty a odlitky budou nakopírovány nebo naskenovány a poslány příbuzným zajatců jako dárek z Rakouska. Originály zůstanou ve Vídni. Na podzim roku 2017 je naplánována ve Vídni výstava, kde budou vystaveny originální materiály z výzkumu.

Děti zvládnou všechno, to samé ženy. Muži však nevydrží, říká expert na přežití

Premium Tři dny trvalo pátrání po osmileté Julii z Berlína, která se v neděli ztratila rodičům u Čerchova na Domažlicku. V...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Od perfekcionisty Contadora k Pogačarovi bez nepřátel. Hvězdy očima Kreuzigera

Premium Zažil vládu Contadora i Frooma, řádění Sagana, razantní nástup Pogačara. Během šestnácti let profikariéry se vedle...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat