„Nová genetická studie, ve středu zveřejněná, ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace,“ uvedla Jiroušová v tiskové zprávě.
Nosorožec ze zoo Dvůr Králové přišel o svůj roh kvůli pytlákům |
Studie pod vedením Yoshana Moodleyho z univerzity v jihoafrické Vendě vznikla s použitím vzorků od 232 žijících nebo v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců. „Potvrdilo se, že oba nosorožci se odlišili před přibližně jedním milionem let,“ uvedl Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii podílel. „Bohužel, od té doby došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, a to jak vlivem přírodních procesů, tak člověka,“ dodal.
Výsledky studie také naznačily, že se oba nosorožci od svého vzniku několikrát potkali a došlo mezi nimi i v určité míře ke genetickému toku. Podle vědců by k záchraně severních bílých nosorožců mohlo přispět i křížení s jižním poddruhem. „Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bude potřeba poznat celé genomy obou nosorožců,“ uvedla Jiroušová.
Křížení druhů
Podle ředitele dvorské zoo Přemysla Rabase budou při záchraně severních bílých nosorožců vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. „Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, ostatně bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců,“ uvedl Rabas.
Letos v březnu v Keni stářím uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu. Ani jedna z nich již není schopna odnosit mládě. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý. Nosorožců jižních bílých na světě žije kolem 21.000.