Mezi krevními destičkami a a zárodečnými kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií, což mění vlastnosti těchto zárodečných buněk. Tento přenos posiluje procesy vedoucí k tvorbě látek, které zvyšují jejich vliv na hojení ran.
Tým prováděl pokusy na celých zvířatech i buňkách. „Vnesení krevních destiček spolu s mezenchymálními kmenovými buňkami do rány na povrchu pokusného zvířete – myši – vede ke zrychlenému hojení rány, což souvisí s revitalizačními vlastnostmi MSC a jejich zjevného posílení mitochondriálním přenosem,“ uvedl profesor Jiří Neužil, který vede Laboratoř molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV.
Letokruhy pomáhají zjistit, jaké vichřice narušily lesy, tvrdí vědci |
„Součástí práce je i zjištění, že přenos mitochondrií mezi krevními destičkami a MSC probíhá procesem endocytózy mitochondrií, které jsou ve formě mikroveziklů uvolňovány krevními destičkami. Domníváme se, že tento objev přispěje nejen k našemu chápání buněčných procesů, ale i revitalizačních schopností MSC a jejich potenciálního využití,“ dodal vědec.
Výsledky podle výzkumníků odhalují, jak nový mechanismus zesiluje vlastnosti MSC. Zdůrazňují také význam testování kvality mitochondrií krevních destiček před jejich klinickým použitím. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.
Čeští vědci vyvinuli šumivé tablety s nanočásticemi železa na čištění vody |
Na výzkumu spolupracovali vědci z Laboratoře molekulární terapie a Laboratoře reprodukční biologie Biotechnologického ústavu v centru Biocev a laboratoř Ann-Marie Rodriguezové z Universite Paris-Sud. Tým chce pokračovat zkoumáním molekulárního mechanismu přenosu mitochondrií z krevních destiček do MSC. Vědci by také rádi přiblížili nové poznatky k využití v praxi.