Závěry publikovali v odborném časopise Journal of Human Evolution, z něhož citoval zpravodajský server BBC.
ČTĚTE TAKÉ: |
Flétny pocházejí z jeskyně Geißenklösterle v pohoří Švábská Alba na jihu německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Jejich stáří určil tým Toma Highama z Oxfordské univerzity. Dosavadní rekord držela asi 35 000 let stará flétna z jeskyně Hohler Fels ve stejném pohoří. Její stáří určil Nick Conard z univerzity v Tübingenu, který prováděl výzkum i v Geißenklösterle.
Podle tohoto experta jdou nové závěry ruku v ruce s dřívějším předpokladem, podle kterého "byl Dunaj před 40 000 až 45 000 lety důležitou cestou pro pohyb lidí a technologických inovací do střední Evropy".
Nástroje tehdy lidé používali k odpočinku a při náboženských rituálěch
Hudební nástroje mohli tehdejší lidé využívat k odpočinku nebo při náboženských rituálech. Hudba prý mohla také hrát roli při udržovaní širších sociálních sítí, které mohly modernímu člověku pomoci rozšiřovat své území na úkor neandrtálců. Ti ve většině částí Evropy vymřeli před 30 000 lety.
Důkazy z Geißenklösterle podle expertů naznačují, že moderní lidé se do oblasti horního Podunají dostali před začátkem mimořádně chladného období před asi 39 000 až 40 000 lety. Dosud se mělo zato, že se tak stalo bezprostředně po této etapě.
