Tým tvoří Joëlle Goüy de Bellocqová, která působí v Ústavu biologie obratlovců AV a vědci ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd. Virus Dhati Welel identifikovali u krys mnohobradavkových. Ty patří k Africe k velkým zemědělským škůdcům a přenašečům nemocí. U pěti z šesti linií těchto krys vědci už dříve zjistili, že hostí minimálně jednoho zástupce mammarenavirů - například virus Lassa způsobující stejnojmennou krvácivou horečku. Tou se ročně nakazí zhruba 300 000 lidí a 5000 jich nemoc nepřežije.
Viru se nebojíme, to spíš papírování, říkají laboranti. Běžně pracují i s infekčnějšími chorobami |
Nyní vědci objevili mammarenavirus i u poslední, šesté, linie. „Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ uvedla Joëlle Goüy de Bellocqová. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ dodala.
Tým teď tedy bude zkoumat, zda je virus běžný u obou druhů krys, či zda je jeho výskyt u Mastomys awashensis důkazem schopnosti přeskočit na jiného hostitele. Výzkum jiných afrických mammarenavirů dosud neprokázal výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z různých oblastí.
Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. AV uvedla, že podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Tedy že infekce dříve pouze zvířecí začnou být přenosné na člověka, nebo že se infekce přenosné ze zvířat na člověka začnou šířit i mezi lidmi. Joëlle Goüy de Bellocqová zdůraznila, že proto je třeba nové viry systematicky hledat i zkoumat, jak se přenášejí.
Článek o objevu publikoval vědecký časopis Journal of Vertebrate Biology.
