„Kvůli jinému výzkumu jsme museli osvítit tkáně rosničky UV zářením a přitom jsme zjistili, že žába fluoreskuje,“ popsal náhodný objev jeho spoluautor Julián Faivovich z muzea Bernardina Rivadavii. Podle serveru New Scientist jde o prvního obojživelníka, který přirozeně fluoreskuje, dosud byl tento jev znám například u některých papoušků, mořských želv či ryb.
Rosnička tečkovaná, u níž nyní světélkování vědci zjistili, je asi tři centimetry dlouhá a žije zejména v deštných pralesích Amazonie. Za normálního světla se zdá světle zelená s načervenalými skvrnkami. Při UV záření ale zeleně fluoreskuje.
„Jde o jiný druh fluorescence, než která je známa u některých obratlovců, kteří k tomu obvykle využívají fluorescenční protein,“ uvedla María Lagoriová z univerzity v Buenos Aires a spoluautorka objevu. Tato rosnička používá kombinaci látek z lymfatických a kožních žláz.
Vědci zatím nevědí přesně, k čemu rosnička tento jev využívá. „Je možné, že to hraje nějakou roli v komunikaci,“ domnívá se David Blackburn z Floridské univerzity.
Bioluminiscence
Podle autorů studie nebude zřejmě tento jev ojedinělý jen u dané rosničky. Je prý nepravděpodobné, že by mezi pěti tisíci známými druhy žab byla tato rosnička jediná, která světélkuje.
Kromě fluorescence existuje v přírodě také takzvaná bioluminiscence, kterou umí některé organismy - například světlušky, medúzy, některé houby a také několik druhů hlubinných ryb. Ty úmyslně vyzařují světlo díky enzymu luciferáza a dokážou ho „vypnout“. Naproti tomu fluoreskující organismy přestanou vyzařovat světlo velmi rychle (během nanosekund) po odstranění zdroje záření.
