Mezinárodní tým badatelů našel v sibiřské jeskyni Denisova zub a část prstu představitele nové lidské linie nazvané podle jeskyně denisovská.
Nejde o žádný známý druh
Novou linii lidského rodu se podařilo určit díky testům DNA, provedeným na kosti článku prstu, jenž patřil dítěti ženského pohlaví. Zjištěná DNA byla porovnána s neandertálskou a také s DNA dnešních Homo sapiens pocházejících z Afriky, Asie a Evropy. Ukázalo se, že nejde o žádný známý druh, nicméně z necelých tří procent se shoduje s DNA obyvatel Melanésie.
Příběh malíčku přichází podruhéO objevu části prstu nového lidského druhu informovali vědci v časopise Nature už letos na jaře. Tehdy zvládli ovšem udělat jen analýzy mitochondriální DNA. Nyní ve stejném časopise referují o výsledcích dalších detailnějších analýz: prozkoumali jadernou DNA z malíčku a mitochondriální ze zubu. |
Paleogenetici prokázali, že denisované se podobali spíše neandertálcům nežli našemu rodu. Znamená to, že s nimi sdíleli stejné předky, kteří se rozdělili na dvě větve před 600.000 lety. Ještě o 200.000 let dříve se tato jejich společná větev oddělila od populace, z níž se posléze vyvinul dnešní člověk.
Zubní stolička nalezená v téže jeskyni také potvrdila, že jejich morfologie je mnohem primitivnější nežli u dnešních lidí. Podobá se chrupu Homo erectus, další větvi složitého stromu vývoje člověka z doby před 1,8 milionu let.
"Všechno nasvědčuje tomu, že denisované se v minulosti rozšířili daleko," zdůraznil šéf týmu Svante Pääbo s poukazem na vzdálenost 7000 kilometrů, která dělí Sibiř od Nové Guiney (severovýchodně od Austrálie).
Propletené linie s více hráči
Zatímco se tito hominidé šířili po Asii, neandertálci dělali totéž statisíce let v Eurasii, a to do doby, než se z Afriky vydali na svou pouť "lidé moudří". Ti se od té doby také křížili a nechávali své stopy DNA ve všech současných neafrických lidech.
"Jak je vidět, historie je mnohem složitější, nežli jsme se domnívali. Už nejde o jasnou historii lidí opouštějících Afriku a nahrazujících neandertálce. Teď vidíme, že existují propletené linie s více hráči a více vzájemnými vlivy, než jsme dosud znali," prohlásil Richard Green z Kalifornské univerzity.
Vzhledem k tomu, že byl nalezen jen fragment prstu a jeden zub, odborníci zatím nechtějí nového hominida pojmenovat jako nový druh. Rozhodně před nimi stojí řada otázek - například jak se mohli hominidé ze západních koutů Sibiře smísit s předky populace zeměpisně tak vzdálené, jako jsou dnešní Melanésané.
 |
Bude nutné počkat na potvrzení toho, že denisované jsou skutečně novým druhem, "protože z jedné molekuly se to nedozvíme", poznamenal paleontolog Juan Luis Arsuaga, který bádá na známém nalezišti v Atapuerce. Připomněl, že některé fosílie nalezené v Číně, jež nepatřily ani k Homo erectus, ani k Homo sapiens, "mají něco společného s těmito primitivními hominidy".
"Musíme si zvykat na to, že existovalo velké množství různých druhů člověka ještě v době poměrně nedávné," upozorňuje odborník na neandertálce ze španělského Národního muzea přírodních věd Antonio Rosas.
