Konkurenční IBM, která počítač Summit vyvinula, výsledky zpochybnila. Uvádí, že by její superpočítač úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji, napsala Reuters. Google by v případě skutečně úspěšného vývoje dosáhl takzvaníé kvantové nadřazenost.
Neomezuje Google konkurenci? Po Facebooku začali v USA kvůli přílišné tržní síle vyšetřovat dalšího giganta |
Počítačoví vědci se už několik desetiletí snaží ve výpočetní technice využít vlastnosti subatomárních částic. Tentýž elektron se může například na velkou vzdálenost propojit s jinou částicí díky efektu kvantového zapletení, anebo může být ve stejnou chvíli na různých místech. Posledně popsaný jev je označovaný jako superpozice.
Zatímco tradiční výpočetní technika se spoléhá na bity, tedy na jedničky a nuly, kvantová výpočetní technika používá qubity, které mohou být zároveň jednička i nula.
Tato vlastnost, superpozice, se exponenciálně násobí, pokud se qubity propojí. Čím více se jich prováže, tím výkonnější kvantový počítač vzniká.
Věc má ale háček, upozorňuje Reuters. Qubity se musí chladit na teplotu blízkou absolutní nule, tedy minus 273,15 stupňů Celsia, aby se tak vyloučily vibrace - šumy, které způsobují chyby ve výpočtech. A právě v této oblasti výzkumný tým Googlu výrazně pokročil.
Mikroprocesor Sycamore firmy Google se skládá z 54 qubitů. Měří napříč zhruba deset milimetrů. Sestává ze součástek z hliníku a india, které jsou umístěny mezi dvě silikonové desky. Během experimentu mezi sebou v kvantovém stavu interagovalo 53 z 54 qubitů.
Podle odborníků z IBM ale Google svůj výsledek přehání. Mají za to, že jejich superpočítač vybavený přídavným úložištěm by stejnou úlohu vyřešil za dva a půl dne a přesněji.
Google podle IBM také uvádí veřejnost v omyl, když se jí snaží vsugerovat, že kvantové počítače jednou nahradí ty stávající. Budou spíše „harmonicky spolupracovat, protože každý z nich má jiné přednosti“, napsal na blogu šéf výzkumu v IBM Dario Gil.
