Boj s běžným nachlazením je v lékařství velkým problémem. Většinu za něj mohou rinoviry, existuje jich ale 160 různých typů a velmi snadno mutují, takže se stanou rychle odolnými proti lékům, nebo se naučí před imunitním systémem skrývat. To vedlo vědce k myšlence „terapie řízené hostitelem“ – v zásadě to znamená učinit naše tělo nehostinným pro viry.
Tymián mírní kašel, máta uvolňuje hleny. Bylinky bojují s nachlazením |
Samotný virus nemá vše, co musí replikovat, ale je závislý na infikování jiné buňky a na „ukradení“ některých jejích vnitřních částí. To je důvod, proč se vědci stále přou, zda jsou viry skutečné živé. Tým ze Stanfordské univerzity a z Kalifornské univerzity v San Franciscu našel jednu ze složek, na níž jsou viry závislé, píše zpravodajský server BBC.
Virová závislost
Vědci začali u lidských buněk a poté provedli úpravu genu, aby změnili pokyny uvnitř naší DNA. Tyto upravené buňky byly poté vystaveny široké škále enterovirů – mezi ně patří rinoviry, které způsobují běžnou chřipku, a závažnější viry, které jsou úzce spojeny s obrnou a mohou způsobit ochrnutí. Žádné tyto viry nebyly schopny se replikovat uvnitř buněk, které měly pokyny, aby „vypnuly“ bílkovinu (tzv. methyltransferáza SETD3).
Vědci poté vytvořili geneticky upravenou myš, která byla zcela neschopná vytvářet tuto bílkovinu. „Neexistence tohoto genu myš plně ochránila před virovou infekcí,“ sdělil BBC Jan Carette, asistent profesora ze Stanfordu. „Tyto myši by vždy zemřely (bez mutace), ale přežily a my jsme byli svědky velmi výrazného snížení replikace virů a velmi silné ochrany.“
Bílkovina, na níž jsou tyto viry obvykle závislé, plní funkci složitého „žebříku“, který je vytvářen uvnitř buněk těla, tzv. cytoskeleton. Zjištění zveřejněná v časopise Nature Microbiology prokázala, že geneticky upravené myši byly zdravé, ačkoli neměli po celý svůj život tuto bílkovinu.
Jak můžeme získat lék?
Plánem není vytvořit geneticky upravené lidské bytosti, ale najít lék, který dokáže tuto bílkovinu dočasně potlačit a poskytnout ochranu. „Našli jsme úžasný cíl, jež všechny enteroviry a rinoviry potřebují a na němž závisejí. Zbavte se ho, a vir nemá šanci“, uvádí profesor Carette. A dodává: „Je to skutečně dobrý první krok – druhým krokem je mít chemickou látku, která napodobí toto genetické odstranění. Myslím, že vývoj může postupovat poměrně rychle.“
Britové sázejí na tradici: proti nachlazení nejlépe pomůže čaj s medem |
I nadále není jasné, jakou přesně roli bílkovina hraje v replikaci viru, a bude to vyžadovat další průzkum. Pro většinu lidí je běžná chřipka spíše nepohodlím než ohrožením života, astmatikům ale může zhoršit jejich příznaky a některé enteroviry mohou způsobit ochrnutí, pokud se rozšíří do mozku. Profesor Jonathan Ball, virolog Univerzity v Nottinghamu, který do této práce nebyl zapojen, uvedl, že studie byla „pěkná“, ale že by si vědci měli být jisti tím, že je tento přístup bezpečný.
„Existuje rostoucí zájem o vývoj léčby, která se zaměřuje na tyto hostitelské bílkoviny, neboť dokáže potenciálně potlačit mutaci viru, která je jednou z hlavních překážek rozvoje účinných, široce aktivních antivirotik. Viry jsou ale samozřejmě velmi přizpůsobivé a je možné, že je ani léčba zacílená na hostitele nedokáže dlouho udržet na uzdě,“ říká profesor.
