Jsou velkou nadějí pro léčbu nemocí, s nimiž se medicína marně potýká. Diabetici by se mohli dočkat nových buněk slinivky produkujících inzulín. Pacientům s Parkinsonovou chorobou by přinesly úlevu nově vypěstované nervové buňky. Rejstřík chorob je opravdu široký.
Donedávna uměli vědci připravit embryonální kmenové buňky jen z lidského zárodku starého několik málo dní. Usilovně se pracuje na tvorbě těchto buněk „šitých na míru“ konkrétnímu pacientovi. Ty by bylo možné vypěstovat z embryí vzniklých spojením pacientovy tělní buňky s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Oba postupy však narážejí na silný odpor, protože jsou při nich zničena lidská vajíčka nebo embrya.
„Teď už nejsou embrya ani vajíčka potřeba,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Nature japonský biolog Šinja Jamanaka z univerzity v Kjótu.
Jamanakův tým publikoval už vloni v prestižním vědeckém časopise Cell revoluční studii, v které stimulací čtveřice vybraných genů dosáhl proměny kožních buněk myší na buňky nápadně připomínající „univerzální buněčnou surovinu“. Objev odborníky zaskočil a ti nešetřili skepsí. Zvláště když Jamanakovy buňky se nedokázaly proměnit na všechny typy buněk. Kjótský tým ale pokračoval ve výzkumu. Vědci zdokonalili metodu, kterou vybírali „převychované“ buňky a vytipovali skutečné premianty buněčného rekvalifikačního kurzu. Ti obstáli ve všech zkouškách na výbornou. S jedním malým „mínusem“ – každá pátá buňka jeví snahu k tvorbě rakovinných nádorů.
„To je hodně nebezpečné. Takové buňky bychom nikdy nemohli transplantovat pacientům,“ říká americký biolog Rudolf Jaenisch z Whitehead Institute for Biomedical Research. Jeho tým zvládl „převýchovu“ buněk myší kůže na embryonální kmenové buňky nezávisle na Japoncích. Úspěšné trio doplňuje tým vedený harvardským biologem Konradem Hochedlingerem a Kathrin Plathovou z University of California v Los Angeles.
Celý článek najdete v dnešních Lidových novinách.
Donedávna uměli vědci připravit embryonální kmenové buňky jen z lidského zárodku starého několik málo dní. Usilovně se pracuje na tvorbě těchto buněk „šitých na míru“ konkrétnímu pacientovi. Ty by bylo možné vypěstovat z embryí vzniklých spojením pacientovy tělní buňky s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Oba postupy však narážejí na silný odpor, protože jsou při nich zničena lidská vajíčka nebo embrya.
„Teď už nejsou embrya ani vajíčka potřeba,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Nature japonský biolog Šinja Jamanaka z univerzity v Kjótu.
Jamanakův tým publikoval už vloni v prestižním vědeckém časopise Cell revoluční studii, v které stimulací čtveřice vybraných genů dosáhl proměny kožních buněk myší na buňky nápadně připomínající „univerzální buněčnou surovinu“. Objev odborníky zaskočil a ti nešetřili skepsí. Zvláště když Jamanakovy buňky se nedokázaly proměnit na všechny typy buněk. Kjótský tým ale pokračoval ve výzkumu. Vědci zdokonalili metodu, kterou vybírali „převychované“ buňky a vytipovali skutečné premianty buněčného rekvalifikačního kurzu. Ti obstáli ve všech zkouškách na výbornou. S jedním malým „mínusem“ – každá pátá buňka jeví snahu k tvorbě rakovinných nádorů.
„To je hodně nebezpečné. Takové buňky bychom nikdy nemohli transplantovat pacientům,“ říká americký biolog Rudolf Jaenisch z Whitehead Institute for Biomedical Research. Jeho tým zvládl „převýchovu“ buněk myší kůže na embryonální kmenové buňky nezávisle na Japoncích. Úspěšné trio doplňuje tým vedený harvardským biologem Konradem Hochedlingerem a Kathrin Plathovou z University of California v Los Angeles.
Celý článek najdete v dnešních Lidových novinách.
