Podle tvůrců je důležité zkoumat prachové částice, neboť jejich atmosférické šíření a ukládání přináší řadu zdravotních či ekologických rizik. „Ukládají se jak organické a anorganické částečky z lokálních zdrojů, tak i prach ze vzdálených požárů, sopečných výbuchů nebo vojenských operací, a všechen tento materiál se ještě před dopadem na zem promísí. Původ a zdroj atmosférického znečištění ale není z velké části ani známý,“ uvedla Martina Havelcová z Oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Olomoučtí vědci objevili na Borneu rostlinu s výjimečným vzhledem |
Atlas by měl tedy přispět ke snazší identifikaci částic i původu a zdrojů atmosférického znečištění. Podle Havelcové je totiž nutné zpřesnit rozpoznávání částic o velikosti v řádu jednotek až stovek mikrometrů. „Odborník i laik si v ní bude moci vyhledat informace o složení prachu v lokalitě, která ho zajímá, prohlédnout si mikroskopické fotografie a získat další poznatky z podrobně popsaných analýz. Současná databáze vzorků v atlase bude průběžně doplňována,“ doplnil Tomáš Hrstka z Geologického ústavu AV ČR.
Problematice prachových částic se bude věnovat také seminář v pondělí 22. října v budově Akademie věd ČR v Praze. Vystoupí na něm vědci nejen z Geologického ústavu, ale též Ústavu chemických procesů, Ústavu jaderné fyziky, Ústavu analytické chemie či Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
