Vědci vytvořili umělé embryo

Embryo bez kontaktu s dělohou
Metody tvorby embryonálních kmenových buněk, při němž nedochází ke zničení životaschopného embrya, vyzkoušel na laboratorních myších tandem biologů ve složení Alexander Meissner a Rudolf Jaenisch z Massachusetts Institute of Technology a tým vedený Robertem Lanzou ze soukromé biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology.

Z ryze technického hlediska nic nebrání využití těchto postupů také u lidských embryí. Meissner a Jaenisch použili k vytvoření embryonálních kmenových buněk tělní buňky, kterým vyřadili z činnosti gen jménem Cdx2. Buňku spojili s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Vznikl zárodek, který by se mohl stát klonem myši, z níž pocházela tělní buňka. Tomu však zabrání „zabrzděný“ gen Cdx2. Ten začíná fungovat už v zárodku tvořeném osmi buňkami. Má na starosti rozvoj buněk nutných pro budoucí spojení zárodku s dělohou matky.

Zabrzdění genu dovoluje v zárodku vývoj jen těch buněk, z kterých lze následně v laboratoři vypěstovat embryonální kmenové buňky. Klon by se ze zárodku vytvořeného Meissnerem a Jaenischem nikdy nenarodil. Embryonální kmenové buňky z něj však vytvořit lze. Tým vedený Robertem Lanzou zvolil jiný postup. Z myšího zárodku tvořeného osmi buňkami jednu buňku odebral.

Zárodek v tomto období vývoje „pracuje s rezervou“ a bez odebrané buňky se hravě obejde. Lanza a jeho spolupracovníci tuto buňku kultivovali několik dní s embryonálními kmenovými buňkami a ta se přitom sama začala chovat jako plnohodnotné embryonální kmenové buňky.

V obou případech se vědci vyhnuli zničení životaschopného zárodku. Meissner a Jaenisch tím, že jimi vytvořený zárodek od samého počátku schopnost plnohodnotného vývoje postrádal. Lanza a spol. tím, že embryu odebrali jen malou část a nechali je žít. K přeškolení odebrané buňky ale použili jiné embryonální kmenové buňky, na jejichž tvorbu nějaké to embryo samozřejmě „padlo“. Přesto řada biologů oba články v Nature vítá jako návody k tvorbě lidských embryonálních buněk, proti níž nelze mít etické výhrady.

Zaznívají však i kritické hlasy. Australský biolog Alan Trounson z Monash University v Melbourne se netají výhradami k metodě „umlčeného genu“ v podání Meissnera a Jaenische. „Je to zcela vykonstruovaný postup,“ prohlásil Trounson v komentáři pro týdeník Nature. „Provedete zákrok, kterým v podstatě zničíte embryo, abyste ho mohli následně použít.“

Řada odborníků se obává, že právě z těchto důvodů nebude metoda uznána americkými zákonodárci jako právně i eticky „čistá“. Trounsonovi se zamlouvá Lanzův přístup. „Ten podle mne zcela odstraňuje etické dilema spojené se zničením embrya,“ prohlásil australský biolog. Opačný pohled na problém zastává William Hurlbut ze Stanford University, kterému se nelíbí zásah do embrya tak, jak jej provedli Lanza a spol.

„Ano, ze zárodku se narodí živý tvor,“ připustil v rozhovoru pro Nature. „Ale narodilo by se z něj stejné dítě, jako kdybyste do zárodku nezasáhli? Pro mě je takový postup nepřijatelný.“ Už z těchto reakcí je zřejmé, že spory o embryonální kmenové buňky budou pokračovat a dvě publikace na tom mnoho nezmění.