„Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás. Přitom může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz. Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti. Celkový výkon záření, kterému jsme kvůli tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ uvedla výzkumná pracovnice Jarmila Vilčáková.
Vědci našli důkazy o existenci pravěkého druhu člověka, který žil před půl milionem let |
Stínicí materiály buď elektromagnetickou vlnu odrazí, vlna se však poté prostředím šíří dál, nebo ji absorbují, čímž ji zlikvidují a přemění na zbytkové teplo. Žádoucí také je, aby materiál byl lehký, ohebný a snadno zpracovatelný. „Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ uvedl Ivo Kuřitka z univerzity.
Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů, chrání citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením i obsluhu. „Také v letectví a kosmonautice je nutné chránit citlivou elektroniku před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky,“ uvedl Kuřitka.
Vědci jsou schopni syntetizovat vhodný typ plniva a stanovit jeho optimální koncentraci pro konkrétní frekvenci. „Výzkumný tým Natalie Kazancevové už získal tři patenty a dva užitné vzory, máme ověřenou technologii a mnoho funkčních vzorků,“ uvedla Vilčáková. Tým spolupracuje také s firmami na vývoji stínicích materiálů pro výrobu pomocí 3D tisku v rámci projektu Technologické agentury ČR.