130 let
Elektromagnetické záření (ilustrační foto)

Elektromagnetické záření (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Vědci vyvíjí stínicí materiály před elektromagnetickým zářením

Věda
  •   6:24
ZLÍN - Vědci z Centra polymerních systémů zlínské univerzity zkoumají, jak lépe chránit lidi, živé organismy nebo citlivé přístroje před účinky škodlivého elektromagnetického záření. Pracují na vývoji ohebného nanokompozitu, který se uplatní jako efektivní stínicí materiál v nejrůznějších zařízeních, sdělil v tiskové zprávě zástupce univerzity Jan Malý.

„Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás. Přitom může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz. Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti. Celkový výkon záření, kterému jsme kvůli tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ uvedla výzkumná pracovnice Jarmila Vilčáková.

Vědci našli důkazy o existenci pravěkého druhu člověka, který žil před půl milionem let

Stínicí materiály buď elektromagnetickou vlnu odrazí, vlna se však poté prostředím šíří dál, nebo ji absorbují, čímž ji zlikvidují a přemění na zbytkové teplo. Žádoucí také je, aby materiál byl lehký, ohebný a snadno zpracovatelný. „Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ uvedl Ivo Kuřitka z univerzity.

Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů, chrání citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením i obsluhu. „Také v letectví a kosmonautice je nutné chránit citlivou elektroniku před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky,“ uvedl Kuřitka.

Vědci jsou schopni syntetizovat vhodný typ plniva a stanovit jeho optimální koncentraci pro konkrétní frekvenci. „Výzkumný tým Natalie Kazancevové už získal tři patenty a dva užitné vzory, máme ověřenou technologii a mnoho funkčních vzorků,“ uvedla Vilčáková. Tým spolupracuje také s firmami na vývoji stínicích materiálů pro výrobu pomocí 3D tisku v rámci projektu Technologické agentury ČR.

Autor: ČTK