Nebezpečné látky přetrvávají v půdě i vodě stovky let a mohou způsobovat nemoci či neplodnost. Tým vědců, v němž jsou kromě Čechů i Němci a Japonci, chce na likvidaci jedů používat geneticky upravené bílkoviny. Upravené enzymy mohou najít uplatnění i v medicíně a potravinářství, řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Výjimečnost objevu spočívá v tom, že je šetrný k přírodě a nezamoří ji dalšími chemikáliemi. Vědci už dokážou novým způsobem rozložit toxický trichlorpropan, který je vedlejším produktem chemické výroby. Teď se zaměřují na jedovatý a prakticky neodstranitelný pesticid DDT, kterého zemědělci rozprášili po světě miliony tun. I po zákazu používání v roce 1972 zůstává DDT zdravotním rizikem.
Upravené enzymy dokážou spouštět a urychlovat chemické reakce. "Genetickými úpravami nyní dokážeme výrazně změnit vlastnosti enzymů tak, aby byly schopny rychleji a snáze likvidovat škodlivé látky v prostředí," řekl vedoucí týmu Jiří Damborský z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Trichlorpropan, který vědci zkoumali jako modelový příklad, přetrvává v půdě nebo podzemních vodách až 100 let a je vysoce toxický pro vodní organismy. Přispívá také ke vzniku rakoviny u člověka. "Pomocí nové metody vyvinuli proteinoví inženýři z brněnských Loschmidtových laboratořích enzym, který tuto látku odbourá dvaatřicetkrát rychleji," uvedla Fojtová.
Pomoc při výrobě léků
"Z informací, které mám k dispozici, soudím, že objev týmu kolegy Damborského může mít při likvidaci toxických látek či v medicíně velký význam," uvedl podle dnešní Mladé fronty Dnes náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha.
Bílkovinu, kterou vědci k likvidaci jedů používají, "vypěstovali" pomocí běžné půdní bakterie. Může navíc pomoci také při výrobě léků. S izraelskými vědci nyní Brňané bádají nad tím, jak využít bílkovinu k rozkladu biomasy na jednodušší látky, potenciální zdroje energie.
Na projektu se podílelo celkem deset vědců ze čtyř pracovišť - biochemici z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity, fyzikální chemici z Univerzity Palackého v Olomouci, molekulární biologové z Univerzity Sendai v Japonsku a biofyzici z Evropské laboratoře médií v Německu. Výzkum trval šest let.
Podobný úspěch si vědci z brněnských Loschmidtových laboratoří připsali už před několika lety. Ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem vyvinuli novou metodu likvidace bojového plynu yperitu. Podstatou vynálezu, patentovaného v roce 2007, bylo objevení enzymu umožňujícího rozložit yperit efektivněji a šetrněji než všechny dosud používané prostředky.
