„Mise se bude sestávat ze tří modulů, které od sebe budou vzdáleny dva miliony kilometrů a budou mezi sebou posílat laserový paprsek,“ řekl Svoboda. Vzdálenost je podle něj důležitá. „Když potom projde gravitační vlna, tak vlastně zpozdí jeden laserový paprsek, a potom, o něco později, zase změní laserový paprsek mezi dvěma jinými moduly té družice. Tak bude možné změřit intenzitu a frekvenci gravitační vlny, která prošla,“ řekl vědec. Vysvětlil, že díky tomu lze zachytit například srážku dvou superhmotných černých děr daleko ve vesmíru.
Astronomové objevili nejbližší černou díru k Zemi. Vzdálená je tisíc světelných let |
„Cílíme na to podívat se hodně daleko do vesmíru, vlastně do raných fází vesmíru, kde superhmotné černé díry vznikaly. A právě pomocí těch gravitačních vln bychom měli být schopní detekovat četnost těchto srážek a jak těžké černé díry se srážely a jak vlastně vznikaly superhmotné černé díry v centrech galaxií,“ popsal záměr vědec. V souvislosti s tím odkázal i na supermasivní černou díru uprostřed naší galaxie, o níž by vědci díky misi mohli zjistit více. Právě za dlouholetý výzkum a poskytnutí důkazů o její existenci v úterý získali Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghezová Nobelovu cenu za fyziku.
Svoboda podotkl, že mise je nyní ve studijní fázi. „Je třeba vyřešit ještě několik technických detailů. Třeba jak udělat to, aby na takovou vzdálenost byl laserový svazek přesně namířen,“ uvedl
Mise bude mít dva laserové zdroje. „Laserové svazky mezi sebou budou přepínat, je to motivované tím, aby se přesně trefilo na tu druhou družici, vzdálenou dva miliony kilometrů, a ta druhá družice detekovala signál,“ popsal Svoboda. Zároveň je to pojistka pro případ, že by jeden ze zdrojů vypadl. Vědci z Astronomického a z Fyzikálního ústavu AV vyvinou právě přepínací mechanismus. Do projektu se zapojí i výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu termomechaniky AV.
Během několika následujících let tak podle Svobody vznikne design a prototyp mechanismu, který vědci následně otestují. V Británii ho pak zkompletují s částí, kterou mají na starost ostrovní výzkumníci.
Česko se do kosmických projektů zapojuje převážně skrze ESA, jejíž členem je od roku 2008. K nejvýznamnějším projektům spolupráce nyní patří mise Juice pro výzkum měsíců Jupiteru, rentgenový dalekohled Athena či mise Plato. Ta má v budoucnu studovat vlastnosti Zemi podobných planet v tzv. obytných zónách kolem hvězd slunečního typu. Počátkem září také z kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovala italská raketa Vega se satelitním nosičem brněnské firmy S.A.B. Aerospace. Do vesmíru vynesl najednou 53 družic.
ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a vývoji kosmických technologií. Příspěvek ČR do ESA má letos činit zhruba 1,5 miliardy korun. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná. Zástupci ministerstva také dříve uvedli, že se výzkumné organizace a firmy z Česka během roku 2020 zapojí do desítek nových projektů.
