Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čeští vědci rychleji zjistí rezistenci bakterií na antibiotika

Věda

  6:19
PLZEŇ - Mikrobiolog Jaroslav Hrabák z plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy vyvinul spolu se svým týmem novou metodu, která umožní rychleji zjistit, zda je konkrétní bakterie rezistentní na daná antibiotika. Mikrobiologickou diagnostiku, která obvykle trvá 36 až 48 hodin, zkrátí nový přístup o zhruba polovinu.
Potravinové doplňky (ilustrační foto).

Potravinové doplňky (ilustrační foto). foto: Shutterstock

Třiatřicetiletý vědec už získal pro fakultu český patent, nyní probíhá patentové řízení na úrovni evropské a také v Americe, řekl během otevření nového medicínského centra Lékařské fakulty v Plzni. „Naše metoda už byla publikována v mikrobiologických časopisech, je dostupná odborníkům,“ uvedl Hrabák. Věří, že v praxi začne fungovat v řádu několika měsíců.

Podle Hrabáka představuje rezistence bakterií na antibiotika poměrně závažný problém, lidstvo se nyní dostává do doby, kdy některá přestávají účinkovat. Dokonce se objevují bakterie rezistentní ke všem dostupným antibiotikům, tedy na infekce jimi způsobené není léčba. „Jedním z mechanismů, jak se bránit takto nebezpečným bakteriím, je rychle je zjistit, izolovat pacienta a zamezit šíření. Na základě našeho výzkumu a metodiky jsme schopni velmi rychle identifikovat nebezpečí a dál se podle toho zachovat,“ uvedl Hrabák.

ČTĚTE TAKÉ:

Nová metoda využívá hmotnostní spektrometr, přístroj umožňující vidět a zkoumat přímo konkrétní molekuly. U bakterií tak vědci dokážou zjistit proteiny, jež jsou zodpovědné za rezistenci. „Na základě optimalizace postupů, které jsme vyvinuli, umíme konkrétně odpovědět, zda se jedná o epidemiologicky závažný mechanismus rezistence,“ uvedl Hrabák. Výhodou je i cena vyšetření. „Opominu-li drahý spektrometr, vyjde vyšetření na 20 až 25 korun, takže se podaří i zlevnit,“ uvedl.

Podle Hrabáka je v Česku zatím situace ve výskytu vysoce rezistentních bakterií poměrně dobrá, závažná už je ale ve státech, kde je dostupnost antibiotik bez lékařského předpisu. I v Česku se ale už vyskytly bakterie, na něž není obrana, podle Hrabáka se ale vždy podařilo zabránit přenosu na další pacienty. „Ve většině případů se jednalo o bakterie, které si dovezli pacienti hospitalizovaní v nemocnici v Itálii, Řecku, na Srí Lance a podobně,“ uvedl.

Bakterie legionelly. Ilustrační foto.

Práce vědců z Plzně trvala 1,5 roku, další rok zabraly kroky spojené s patentem. Ten přinese fakultě peníze na další výzkum. Hrabákův tým se chce i nadále věnovat výzkumu antibiotické rezistence, snaží se stopovat cesty jejího šíření, pokračovat chce i ve vývoji rychlých diagnostických metod, které by byly přímo využitelné pro praxi.

Jaroslav Hrabák vystudoval biomechaniku a lékařské inženýrství na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, poté studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, mikrobiologii se věnuje od roku 2002.

Autoři: ,