Stanice zkoumá imise v ovzduší v lokalitě Sloupečník. Částice rozptýlené v ovzduší se zachytávají na filtr, který se v pravidelných intervalech vždy po dvou týdnech odváží do laboratoří ČHMÚ k dalším analýzám. Odborníci budou měřit především koncentraci karcinogenního benzo[a]pyrenu.
Vědci z Plzně a Prahy vyvinuli program, který vrací lidem jejich hlas |
„Jedná se o asi nejproblematičtější znečišťující látku v České republice. Jejím hlavním zdrojem je lokální vytápění domácností, tedy konkrétně staré kotle na tuhá paliva. Na řadě míst v republice je roční imisní limit benzo[a]pyrenu překračován, v některých lokalitách až několikanásobně. U žádné jiné znečišťující látky nedochází k tak výraznému a plošnému překračování imisních limitů jako právě u benzo[a]pyrenu,“ uvedl vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky ČHMÚ Jáchym Brzezina.
Zákon o ochraně ovzduší pro benzo[a]pyren stanovuje roční imisní limit. Relevantní výsledky tak budou známé až po dvanácti měsících měření, tedy příští rok na jaře. První dílčí hodnoty koncentrace v Blansku by ale měli odborníci vyhodnotit už letos, po třech až šesti měsících od zahájení měření.
„Je ale třeba říct, že výběr lokality Blansko nebyl dán jakýmkoliv podezřením, že by zde měly být koncentrace výjimečně vysoké. Rozmístění stanic v České republice, takzvaný koncept staniční sítě, vychází z legislativy Evropské unie, která mimo jiného určuje, kolik přibližně by mělo být v jednotlivých oblastech stanic, jakého typu a tak dále. V Jihomoravském kraji nám v tomto směru chyběla městská pozaďová stanice měřicí právě benzo[a]pyren,“ doplnil Brzezina.
ČHMÚ se pro umístění stanice rozhodoval mezi Blanskem a Břeclaví. Výhodou Blanska byl ale mimo jiné fakt, že ČHMÚ na sever od Brna v Jihomoravském kraji doposud žádnou stanici neměl.
