Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vědci zkoumali, jak se rostliny chystají na rychlý jarní start

Věda

  6:46
PRAHA - Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd ČR.

Ostřice štíhlá foto: Wikipedie

Toto chování bylo více popsáno jen u rostlin v náročnějších podmínkách. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis New Phytologist.

Vědci u 330 druhů bylin mírného pásma zkoumali, zda se v přezimujících pupenech tvoří listy, květy či květenství. Zjistili, že až 34 procent rostlin mělo již založené květy, u některých se plně vyvinuly. Strategie jim podle odborníků umožňuje na jaře kvést jako první a mít jarní opylovače jen pro sebe. Rychlost růstu jim často pomáhá i na místech, kde je sezóna vhodná k růstu velmi krátká. Třeba v podrostu opadavých listnatých lesů či ve vysoké nadmořské výšce.

„Schopnost rostlin připravit se na novou vegetační sezónu předvytvořením (preformací) květů v pupenech je poměrně dlouhou dobu známa u rostlin s krátkou vegetační sezónou, např. u druhů tundry a vysokohorských oblastí. V našich podmínkách však byla popsána jen u několika málo jarních cibulovin,“ popsala Renáta Schnablová z Oddělení populační ekologie BÚ. „Naše práce tak představuje první rozsáhlou studii pokrývající široké spektrum ekologicky a fylogeneticky odlišných bylin,“ dodala.

Výzkum ukázal, že vývoj květů v pupenech ještě před zimou je poměrně častý u rodů Alchemilla (kontryhel), Carex (ostřice), Euphorbia (pryšec), Geranium (kakost), Primula (prvosenka), Pulmonaria (plicník). Přestože se preformace květů vyskytla u druhů s různými velikostmi genomu, převládala především u těch s velkými genomy a zároveň i velkými jádry. Takové rostliny mají podle vědců nižší rychlost dělení buněk a tuto nevýhodu může částečně vyvážit to, že jejich buňky jsou větší a tudíž jejich tělo potřebuje dělení méně. U rostlin s velkými genomy na jaře podle BÚ převažuje růst zvětšováním stávajících buněk přijímáním vody nad růstem v důsledku dělení buněk.

Na výzkumu se podíleli Lin Chuang z Univerzity Karlovy (UK) a univerzita v Tchaj-čou v Číně, Jitka Klimešová a Tomáš Herben z BÚ a UK a Petr Šmarda z Masarykovy univerzity.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

První kroky: Deník, který uchová jedinečné vzpomínky ze života dítěte
První kroky: Deník, který uchová jedinečné vzpomínky ze života dítěte

Napište sobě a svému dítěti příběh začátku nového života se všemi drobnými obyčejnostmi, které přirozeně zapomínáme. Vznikne tím unikání rodinná...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat