Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vědci zkoumali, jak se rostliny chystají na rychlý jarní start

Věda

  6:46
PRAHA - Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd ČR.

Ostřice štíhlá foto: Wikipedie

Toto chování bylo více popsáno jen u rostlin v náročnějších podmínkách. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis New Phytologist.

Vědci objevili bizarní ‚pekelnou‘ planetu. Prší na ní kameny a oceány tvoří láva

Vědci u 330 druhů bylin mírného pásma zkoumali, zda se v přezimujících pupenech tvoří listy, květy či květenství. Zjistili, že až 34 procent rostlin mělo již založené květy, u některých se plně vyvinuly. Strategie jim podle odborníků umožňuje na jaře kvést jako první a mít jarní opylovače jen pro sebe. Rychlost růstu jim často pomáhá i na místech, kde je sezóna vhodná k růstu velmi krátká. Třeba v podrostu opadavých listnatých lesů či ve vysoké nadmořské výšce.

„Schopnost rostlin připravit se na novou vegetační sezónu předvytvořením (preformací) květů v pupenech je poměrně dlouhou dobu známa u rostlin s krátkou vegetační sezónou, např. u druhů tundry a vysokohorských oblastí. V našich podmínkách však byla popsána jen u několika málo jarních cibulovin,“ popsala Renáta Schnablová z Oddělení populační ekologie BÚ. „Naše práce tak představuje první rozsáhlou studii pokrývající široké spektrum ekologicky a fylogeneticky odlišných bylin,“ dodala.

Výzkum ukázal, že vývoj květů v pupenech ještě před zimou je poměrně častý u rodů Alchemilla (kontryhel), Carex (ostřice), Euphorbia (pryšec), Geranium (kakost), Primula (prvosenka), Pulmonaria (plicník). Přestože se preformace květů vyskytla u druhů s různými velikostmi genomu, převládala především u těch s velkými genomy a zároveň i velkými jádry. Takové rostliny mají podle vědců nižší rychlost dělení buněk a tuto nevýhodu může částečně vyvážit to, že jejich buňky jsou větší a tudíž jejich tělo potřebuje dělení méně. U rostlin s velkými genomy na jaře podle BÚ převažuje růst zvětšováním stávajících buněk přijímáním vody nad růstem v důsledku dělení buněk.

Na výzkumu se podíleli Lin Chuang z Univerzity Karlovy (UK) a univerzita v Tchaj-čou v Číně, Jitka Klimešová a Tomáš Herben z BÚ a UK a Petr Šmarda z Masarykovy univerzity.

Autor:

Mohlo by vás zajímat