Odpověď zní: přibližně 40 procent. Vědci přitom v rámci studie považovali každou paži za 10 procent povrchu těla, každou nohu za 15 procent a trup za 50 procent. Hlavu, ruce a chodidla z pochopitelných důvodů zanedbali.
Hendrie k tomuto závěru dospěl na základě skrytého pozorování návštěvníků jedné diskotéky v Leedsu. Vědci je sledovali jak při příchodu a odchodu, tak také "v přestrojení" přímo na diskotéce. První způsob pozorování ukázal, že do klubu vchází o 50 procent méně párů, než z ní vychází. Přesněji řečeno, 20 procent návštěvníků vchází v páru, 30 procent v nich vychází. (Už se nejzjišťovalo, zda jde o stejné páry). Vědci z toho vyvozují, že "tato shromáždění mají sexuální účel", jak píší v úvodu ke svému článku v časopise Behaviour.
Pozorování prováděná přímo v davu potvrdila, že muži v Leedsu vyzývají ženy k tanci dvakrát častěji než naopak. Podle autorů studie je to jeden z důkazů k tomu, že noční kluby slouží jako místa mezilidského soupeření, "soustředěné kolem ženské soutěže o pozornost samců."
Nejúspěšněji si v této volné soutěže podle Hendrieho a kolegů vede 20 procent žen, které přijdou do klubu v těsných šatech odhalujících kolem 40 procent povrchu těla a vyzývavě tančí. Takové ženy byly cílem nadproporčního počtu mužských pokusů o seznámení (celkem 49 procent pozorovaných pokusů).
Ještě spořeji oblečené ženy na tom kupodivu nebyly lépe. To už je příliš, domnívá se Colin Hendrie: "Odhalte víc než 40 procent (povrchu těla) a signál se z vábení změní na oznámení o tom, že je (žena) přístupná a v budoucnu nevěrná," řekl novinářům z Daily Mail. "Ukažte nohy, paže, ale o moc víc už ne."
