Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Venuše ze smetiště dějin

Věda

  11:50
PRAHA - Archeologům se na Znojemsku podařil ojedinělý nález plastiky ženy z doby kamenné.

Venuše ze smetiště dějin foto:  Šimon, Lidové noviny

Archeologové pracující u obce Mašovice si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek práce. Už osm let tu probíhají záchranné archeologické práce na místě, kde budou stát nové rodinné domky. „Význam lokality stoupl už v roce 2000, kdy tu byl objeven obrovský kultovní areál,“ řekl LN archeolog Zdeněk Čižmář z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Archeologové od té doby předměty z naleziště zaplnili 300 krabic od banánů.

Jednoznačně ale vyčnívá nález, který se Zdeňku Čižmářovi podařil tento týden. V úterý objevil na naležišti několik úlomků ženské sošky. „Postupně jsme odkryli čtyři větší fragmenty a dva menší,“ říká Zdeněk Čižmář. Už pohled na rozměry úlomků napověděl, že půjde o ojedinělý předmět. „Ihned jsme je vyzvedli a odvezli do laboratoře. Takový nález se na místě prostě nenechává.“ Sošku archeologové neobjevili v bývalé obytné budově, ale jámě, která patrně sloužila k hospodářským účelům. Zdeněk Čižmář k tomu říká: „Na místo objevu se dostala, až když došlo k jejímu rozlomení na nejcitlivějším místě – v pase. Dalo by se říct, že se doslova ocitla na smetišti dějin.“

Během čtvrtka vědci slepili všechny díly dohromady. Výsledkem je asi 30 centimetrů vysoké torzo duté sošky znázorňujícího ženskou postavu. „Podle toho usužujeme, že původní výška byla asi 55 až 60 cm,“ říká Zdeněk Čižmář. Její stáří odhadují odborníci na 6800 až 6700 let. Jde zatím o nepřímé určení stáří, podle kontextu naleziště.

„V areálu rozšíření stejné kultury jako v Mašovicích podobný nález neznáme,“ komentuje objev docent Jaromír Kovárník z Jihomoravského muzea ve Znojmě, jeden z mála odborníků, který nález zatím viděl.

Odborníky zaskočila především velikost torza. „Nález je co do své velikosti monumentální. Tak velké předměty se v té době obvykle nevyráběly,“ řekl ČTK archeolog Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos.

Že velikost v tomto případě hraje svou roli potvrzuje i docent Kovárník: „Vzhledem k velikosti jde o jedinečné ztvárnění ženského kultu úrodnosti a plodnosti.“

Soška podle Zdeňka Čižmáře velmi pravděpodobně hrála svou roli v rituálních obřadech, které odehrávaly ve svatyni, kterou archeologové odkryli už v roce 2000. Na soukromou, domácí svatyni, byla příliš luxusní.

Jedná se o tzv. dvojitý rondel. Zbyl z něj dvojitý kruhový příkop, který má uvnitř průměr 80 a z venkovní strany 110 metrů. Tuto svatyni tvořily dva soustředné příkopy. Vstup do ní umožňovaly čtyři cesty orientované podle světových stran.

„Je to svým způsobem předchůdce Stonehenge,“ přibližuje podobu rondelu Zdeněk Čižmář a vysvětluje : „Nejde o projev stejné kultury. Ale podobnou stavbu jako tady na Moravě postavili o nějakých 2000 až 2500 let později i v Anglii.“ V úzkém sepětí s náboženskými účely stavba patrně sloužila stavba i jako zemědělský kalendář.

Rondel byl ústředním bodem pro obyvatele okolních sídlišť ze vzdálenosti několika kilometrů. „Předpokládáme, že jejich obyvatelé se podíleli na stavbě. Za to se pak patrně mohli účastnit společenských či náboženských aktivit, které na tomto místě konaly,“ říká docent Kovárník.

Střepy přinášejí štěstí
Úloha sošek v zemědělském kultu není zcela jasná. Lidé kultury moravské malované keramiky, kterou naleziště v Mašovicích reprezentuje, znázorňovali pouze ženy, nikoli muže. Ty byly patrně symbolem věčné obnovy života.

„Jenom na Jižní Moravě se ženských sošek našlo asi 1600, většinou velmi malých. Jenom malá část z nich se našla celých, převážná většina se našla pouze ve fragmentech,“ říká docent Kovárník a dodává: „Protože tyto sošky často nacházíme rozlámané či poškozené, domníváme se, že mohly být záměrně rozbíjeny při některých kultovních rituálech. Je to pouze předpoklad, ale úlomky podle odborných představ mohly být rozházeny do okolí, aby se zaručila další úroda.“