Lidovky.cz: Před pár lety se řešilo, zda vůbec klimatická změna existuje a jestli by se jí školy měly věnovat. Dnes patří klimatické vzdělávání k jednomu z nejdiskutovanějších témat. Jaké otázky učitelé nejčastěji kladou?
Vnímání tohoto tématu mezi učiteli se za poslední čtyři pět let velmi změnilo. Jedním z důvodů je, že jsme změnu klimatu, její dopady a projevy, mohli přímo sledovat i u nás v České republice. Mnoho lidí v posledních letech zasáhla kůrovcová kalamita. Je zde prokazatelná spojnice mezi růstem teploty, kdy se navíc Česká republika otepluje o něco rychleji, než je celosvětový průměr, a tím, jak se kůrovcová kalamita zhoršuje.
Loni byl velký požár v Hřensku, poslední desítky let se pravidelně objevují přívalové povodně. Mnoho lidí se o to začalo zajímat, včetně médií, a díky tomu se o souvislostech klimatické změny více dozvěděli i učitelé a jejich žáci, kteří se na to začali ptát.
Dříve jsme na školeních s vyučujícími řešili, jak víme, že změna klimatu probíhá a co se děje. To je dnes marginální otázka. Mnohem víc času řešíme, jak tuto problematiku představit žákům, jak s tím souvisí energetická krize a jak by se společnost a ekonomika měla vůbec transformovat. Někdy učitelé přichází s otázkami, jak reagovat na nějakou konkrétní přírodní katastrofu a jak o tom s dětmi mluvit. Nejčastěji se ale ptají, jak pracovat s emocemi žáků.
